31

Protekcionismus nikde pracovní místa neochrání

CAMBRIDGE – V době, kdy si američtí a evropští političtí lídři dělají starosti o budoucnost kvalitních pracovních míst, by bylo namístě podívat se na daleko větší problémy, jimž čelí rozvojová Asie – na problémy, u nichž hrozí riziko, že vyvinou značný tlak na snížení globálních mezd. V Indii, kde příjem na obyvatele dosahuje zhruba desetiny úrovně Spojených států, se více než deset milionů lidí ročně stěhuje z venkova do městských oblastí, přestože si tito lidé mnohdy nedokážou sehnat práci ani jako pouliční prodejci čaje, natož jako programátoři. Obavy o budoucnost pracovních míst, které pociťují Američané a Evropané, jsou v Asii o řád vyšší.

Měla by se Indie snažit napodobit tradiční výrobně exportní model, jehož průkopníkem se stalo Japonsko a posléze ho převzalo tolik dalších zemí včetně Číny? Kam tento model povede, pokud se většina pracovních míst stane v příštích pár desetiletích díky automatizaci zastaralými?

Samozřejmě je zde sektor služeb, kde v rozvinutých ekonomikách pracuje 80% populace a kde světu stále vévodí indický outsourcingový sektor. Bohužel ani zde není cesta vpřed hladká. Systémy automatického volání už nahradily značnou část globálního byznysu telefonních center a také řada rutinních programovacích míst zaniká v důsledku nástupu počítačů.

Hospodářský pokrok Číny je možná velkým příběhem posledních 30 let, ale i on naráží na podobné problémy. Ačkoliv je Čína mnohem urbanizovanější než Indie, stále se snaží vměstnat dalších deset milionů lidí ročně do velkých měst. V situaci, kdy pracovní místa zanikají kvůli automatizaci a levnějším konkurentům, jako jsou Vietnam a Srí Lanka, je integrace nových pracovníků stále obtížnější.

Vzestup globálního protekcionismu v poslední době tuto složitou situaci ještě zhoršil, což možná nejlépe dokládá rozhodnutí firmy Foxconn (významného dodavatele Applu) investovat 10 miliard dolarů do nové továrny ve Wisconsinu. Připusťme, že 13 000 nových pracovních míst ve Spojených státech je pouhá kapka v moři oproti 20 (nebo více) milionům pracovních míst, jež musí ročně vytvořit Indie a Čína, a koneckonců i oproti dvěma milionům, které potřebují USA.

Na jedné straně možná mají USA a Evropa docela dobrý důvod učinit obchod férovějším, jak slibuje Trump. Mnoho čínských oceláren má například nejmodernější kontrolu znečišťování ovzduší, avšak tyto systémy se dají odpojit, aby se ušetřily náklady. Jakmile je výsledkem tohoto stavu chrlení přebytečné produkce za dumpingovou cenu na světové trhy, mají západní země plné právo přijmout odvetná opatření.

Dlouhé dějiny obchodního protekcionismu nám bohužel ukazují, že taková opatření mívají jen málokdy podobu přesného chirurgického řezu. Daleko častěji na nich vydělají především bohatí lidé a ti s politickými konexemi, zatímco spotřebitelé na nich tratí, poněvadž platí vyšší ceny.

Země, které při uzavírání hranic zahraniční konkurenci zajdou příliš daleko, nakonec svou výhodu ztratí a jejich inovace, pracovní místa i růst utrpí. Na obchodní politice zahleděné do sebe v minulosti prodělaly například Brazílie a Indie, třebaže i tyto dva státy jsou v posledních letech otevřenější.

Další problém spočívá v tom, že většina západních ekonomik začala být silně propletená v globálních nabídkových řetězcích. Dokonce i Trumpova administrativa musela přehodnotit svůj plán vycouvat ze Severoamerické dohody o volném obchodu, když jí konečně došlo, že spousta zboží dovezeného z Mexika do USA obsahuje výraznou americkou stopu. Vybudování vysokých celních bariér by tak mohlo připravit o práci stejně mnoho Američanů jako Mexičanů. A kdyby měly USA prudce zvýšit dovozní cla, pak by se velká část nákladů samozřejmě přenesla na spotřebitele formou vyšších cen.

Obchod bude dozajista stále více prostupovat i sektorem služeb. Aplikace Mechanical Turk od firmy Amazon (pojmenovaná podle šachového stroje z osmnáctého století, v jehož útrobách byl ve skutečnosti dovedně skrytý člověk) je příkladem nové platformy umožňující zákazníkům zadávat velmi drobné konkrétní úkoly (například programování nebo přepis dat) za sazby třetího světa. Amazon to propaguje chytrým sloganem „umělá umělá inteligence“.

I kdyby protekcionisté dokázali zastavit outsourcing úkolů, za jakou cenu by toho dosáhli? Internetové platformy služeb jistě regulaci potřebují, jak ukázala zkušenost s Uberem. Vzhledem k obrovskému počtu nových pracovních míst, která každý rok potřebují vytvořit Indie a Čína, i vzhledem k tomu, že internet je stále vysoce prostupný, by však bylo bláhové domnívat se, že si rozvinuté ekonomiky mohou na export služeb rázně došlápnout.

Jak by se tedy měly země vypořádat s nelítostným nástupem technologií a obchodu? V dohledné budoucnosti může nesmírně pomoci zkvalitnění infrastruktury a vzdělání. Zatímco se zbytek světa po finanční krizi z roku 2008 plácal na místě, Čína dál rozšiřovala své obrovské logistické a nabídkové řetězce.

Ve světě, kde lidé budou pravděpodobně muset často a někdy i radikálně měnit zaměstnání, jsou zapotřebí celkové změny ve vzdělávání dospělých, zejména prostřednictvím internetové výuky. A v neposlední řadě platí, že země potřebují zavést výraznější přerozdělování prostřednictvím daní a transferů. Tradiční populistické obchodní politiky podobné těm, k nimž se hlásí Trump, v minulosti dobře nefungovaly a dnes si pravděpodobně povedou ještě hůř.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.