0

Jak chránit vzdělávání v konfliktních zónách

DAUHÁ, LONDÝN – V konfliktních zónách násilí často nejtvrději dopadá na děti. Opakované letecké útoky na objekt školy v syrském Idlibu si minulý měsíc vyžádaly životy přinejmenším 22 dětí a v obléhaném syrském městě Aleppo nemají děti už několik měsíců jak uniknout téměř nepřetržitému bombardování. Jak v září napsal deník New York Times: „Nemohou si hrát, spát ani chodit do školy. A stále častěji se nemohou ani najíst.“

Jen pár týdnů před touto reportáží vybuchla bomba před školou v jižním Thajsku právě ve chvíli, kdy sem rodiče přiváděli děti. Exploze na místě zabila otce a jeho čtyřletou dceru a zranila dalších deset lidí. Brad Adams z organizace Human Rights Watch označil pumový útok za akt „nevýslovné brutality“: „Ani když ho prohlásíme za válečný zločin, nevystihneme plně škody napáchané na obětech ani dalekosáhlé důsledky podobných útoků na děti v regionu.“

A 13. srpna, pouhých pár týdnů před útokem v Thajsku, zabily letecké údery na školu v provincii Saʼada na severozápadě Jemenu deset dětí a dalších 30 školáků zranily.

Vzhledem k těmto nedávným příkladům zjevně existuje potřeba prevence útoků na vzdělávací instituce a komplexy – útoků, které vedou státní i ozbrojení nestátní aktéři. Proto organizace Education Above All (EAA) založila program Protect Education in Insecurity and Conflict neboli Ochrana vzdělávání v podmínkách nejistoty a konfliktu (PEIC).

Důvod zřízení PEIC je jednoznačný: vzdělání poskytuje dětem a mladým lidem zásadní příležitosti, což platí zejména pro lidi žijící v zónách konfliktu. Školy a univerzity poskytují studentům životně důležité spojení s normálností a povzbuzují je, aby neztráceli naději a usilovali o dosažení svých cílů. Nejenže vychovávají příští generaci lékařů, novinářů, právníků a komunitních lídrů, ale zároveň poskytují dětem rádce, potraviny, vodu a základní zdravotnické a hygienické znalosti. Jak ovšem ukazují útoky na školy v Sýrii, Jemenu či Súdánu, i objekty, které mají být bezpečným útočištěm, se často ocitají v přímém ohrožení.

Budou-li děti moci docházet do škol i během konfliktů, stanou se zelenými výhonky, které po skončení bojů vyraší a začnou opětovně budovat společnost zasaženou válkou. Abychom ochránili základní lidské právo studentů na vzdělání, měly by být univerzity a školy v zónách konfliktu chráněny stejně jako zdravotnická zařízení. Také ve školách se totiž podobně jako v nemocnicích koncentruje jeden z nejzranitelnějších segmentů jakékoliv společnosti.

Útoky na děti a školy se často setkávají s mezinárodním odsouzením, avšak slova samotná jako účinný odstrašující prostředek zjevně nestačí. Posláním PEIC je tudíž posilovat pomocí donucovacích mechanismů umožněných mezinárodním právem naši společnou politickou vůli k odvracení útoků na vzdělávací zařízení. EAA chce zajistit, aby se vzdělání uznávalo za základní předpoklad lidského rozvoje – a proto se těšilo plné ochraně.

Měli bychom vytvářet svět, v němž by každý, kdo si přeje učit se, učit nebo provádět akademický výzkum, mohl tyto činnosti vykonávat v míru a s důstojností. Tato společná ambice však vyžaduje společnou akci, protože k ní bude zapotřebí spolupráce a vzájemná důvěra při rozvoji nových mezinárodních schémat potřebných k ochraně vzdělávacích institucí během konfliktů.

Za tímto účelem se PEIS v partnerství s Globální koalicí na ochranu vzdělávání před útoky postavil do čela podpory Deklarace o bezpečných školách, která zahrnuje příslib chránit „školy a univerzity před vojenským využíváním během ozbrojeného konfliktu“. Tato klauzule je nezbytná pro zajištění bezpečnosti školáků, učitelů a vzdělávacích zařízení během války. Doufáme, že se deklarace postupem času stane všeobecně uznávaným mezinárodním standardem.

V září se Albánie stala 56. zemí, která deklaraci podepsala, a albánská vláda se nyní veřejně zavázala k ochraně vzdělávání během období ozbrojeného konfliktu. Složením tohoto závazku se Albánie připojila ke státům, jako je Irák, kde existuje naléhavá potřeba zabezpečit budoucnost dětí, ale i k Argentině, Brazílii, Chile, Itálii, Jižnímu Súdánu, Kataru, Keni, Nigérii, Norsku či Novému Zélandu.

EAA je odhodlaná bránit tomu, aby se ze škol stala bitevní pole, a vyzývá všechny země, které deklaraci dosud nepodepsaly, aby to učinily. Podpis deklarace představuje politický závazek k ochraně vzdělávání i během nejnelítostnějších konfliktů – což znamená, že je to závazek k ochraně dětí z celého světa. Je v zájmu všech zemí garantovat, že dnešní studenti budou mít příležitost působit jako zítřejší lídři. V době, kdy svět přihlíží ničení škol v Sýrii, Jemenu a dalších zónách konfliktu, je Deklarace o bezpečných školách důležitější než kdykoliv dříve.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.