NEW YORK – Před listopadovými teroristickými útoky v Paříži bylo legální uspořádat v tomto městě demonstraci na veřejném náměstí. Dnes už to neplatí. V Ugandě se sice občané bojující proti korupci nebo za práva homosexuálů často setkávali s nepřátelskými reakcemi veřejnosti, ale za demonstrace jim nehrozilo vězení. Podle až děsivě vágního nového zákona jim však dnes vězení hrozí. V Egyptě nedávno vládní úřady podnikly razie a uzavřely významné kulturní instituce – uměleckou galerii, divadlo a nakladatelství –, kde se scházeli umělci a aktivisté.
Jako by se na celém světě zužoval prostor, který lidé potřebují k tomu, aby se mohli sdružovat, spolčovat, svobodně se vyjadřovat a projevovat nesouhlas. Přestože je veřejný projev díky internetu a komunikačním technologiím snazší než kdykoliv dříve, vinou všudypřítomného státního a komerčního dohledu zůstávají možnosti vyjadřování, spolčování a protestu omezené. Stručně řečeno veřejný projev nikdy nevyžadoval větší odvahu než dnes.
Já osobně jsem tento posun zažil na vlastní kůži. V listopadu se stala Open Society Foundations (globální dobročinná nadační síť George Sorose, v jejímž čele stojím) druhou organizací, která se podle ruských zákonů ocitla na černé listině. Příslušný zákon vstoupil v platnost v květnu a umožňuje generálnímu prokurátorovi země zakazovat zahraniční organizace a pozastavovat finanční podporu, kterou tyto organizace poskytují místním aktivistům. A protože se každý, kdo má s námi co do činění, vystavuje možnému trestnímu stíhání a vězení, nemáme jinou možnost než přerušit styky s desítkami ruských občanů, které jsme podporovali v úsilí zachovat v jejich zemi alespoň špetku demokracie.
NEW YORK – Před listopadovými teroristickými útoky v Paříži bylo legální uspořádat v tomto městě demonstraci na veřejném náměstí. Dnes už to neplatí. V Ugandě se sice občané bojující proti korupci nebo za práva homosexuálů často setkávali s nepřátelskými reakcemi veřejnosti, ale za demonstrace jim nehrozilo vězení. Podle až děsivě vágního nového zákona jim však dnes vězení hrozí. V Egyptě nedávno vládní úřady podnikly razie a uzavřely významné kulturní instituce – uměleckou galerii, divadlo a nakladatelství –, kde se scházeli umělci a aktivisté.
Jako by se na celém světě zužoval prostor, který lidé potřebují k tomu, aby se mohli sdružovat, spolčovat, svobodně se vyjadřovat a projevovat nesouhlas. Přestože je veřejný projev díky internetu a komunikačním technologiím snazší než kdykoliv dříve, vinou všudypřítomného státního a komerčního dohledu zůstávají možnosti vyjadřování, spolčování a protestu omezené. Stručně řečeno veřejný projev nikdy nevyžadoval větší odvahu než dnes.
Já osobně jsem tento posun zažil na vlastní kůži. V listopadu se stala Open Society Foundations (globální dobročinná nadační síť George Sorose, v jejímž čele stojím) druhou organizací, která se podle ruských zákonů ocitla na černé listině. Příslušný zákon vstoupil v platnost v květnu a umožňuje generálnímu prokurátorovi země zakazovat zahraniční organizace a pozastavovat finanční podporu, kterou tyto organizace poskytují místním aktivistům. A protože se každý, kdo má s námi co do činění, vystavuje možnému trestnímu stíhání a vězení, nemáme jinou možnost než přerušit styky s desítkami ruských občanů, které jsme podporovali v úsilí zachovat v jejich zemi alespoň špetku demokracie.