9

„The Cow Who…“

MELBOURNE – V lednu uprchl z jatek v newyorské čtvrti Queens mladý býček. Video zachycující zvíře klusající po rušné ulici brzy převzala řada mediálních kanálů. Pro ty, kterým na zvířatech záleží, skončil celý příběh happy endem: býček byl odchycen a odvezen do rezervace, kde bude žít až do své přirozené smrti.

Pro mě však byl nejzajímavějším aspektem příběhu jazyk, který média při referování o zvířeti použila. Deník New York Times totiž článek opatřil titulkem tohoto znění: „Cow Who Escaped New York Slaughterhouse Finds Sanctuary“ („Kráva, která uprchla z newyorských jatek, skončila v rezervaci“). Bojovníci za práva zvířat už dlouho bojují za to, aby spojka „who“ přestala být v angličtině vyhrazená pro lidi a začala se používat i pro zvířata namísto tradičních výrazů „that“ nebo „which“. Ne všechny jazyky to rozlišují, avšak když v angličtině použijeme obrat „the cow that escaped“, nepřímo tím popíráme svébytnost zvířete. Říkáme totiž „the prisoner who escaped“ („vězeň, který uprchl“), ale „the rock that rolled down the hill“ („kámen, který se skutálel ze svahu“).

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Bylo by předčasné vyvozovat závěr, že článek v New York Times naznačuje posun v používání jazyka. Spíše jde o projev nejistoty, poněvadž první věta článku hovoří o „a cow that was captured by police“ („krávě, kterou odchytila policie“).

Zeptal jsem se Philipa Corbetta, editora standardů v redakci New York Times, zda použití obratu „cow who“ odráží změnu politiky. Odpověděl mi, že úzus Timesů stejnějako úzus agentury Associated Press navrhuje použití spojky „who“ pouze pro pojmenované či personifikované zvíře. Jejich manuál dokonce udává příklad „The dog, which was lost, howled“ („Pes, který se ztratil, vyl“) a dává ho do protikladu k větě „Adelaide, who was lost, howled“ („Adelaide, která se ztratila, vyla“).

Corbett dodal, že v tomto případě se redaktoři možná ocitli na pomezí obou případů. V době útěku totiž kráva – nebo spíš býček – neměla jméno, avšak Mike Stura, zakladatel rezervace Skylands Animal Sanctuary & Rescue, jenž zvířeti poskytl nový domov, mu dal mezitím jméno Freddie.

Pokud jde o ostatní média, která zprávu přinesla, pak některá použila spojku „who“ a jiná „that“. Rovněž hledání na Googlu prozrazuje, že se používá obojí. Pokud zadáte spojení „cow who“, vyběhne vám téměř 400 000 odkazů, oproti bezmála 600 000 v případě „cow that“. Nahradíte-li krávu psem (zadáte „dog“ namísto „cow“), hodnoty se sblíží – více než osm milionů odkazů u „dog who“ a přes deset milionů u „dog that“.

To může být dáno tím, že většina příběhů o psech se týká zvířat chovaných lidmi, a ta mívají jména. Máme-li však soudit podle vyhledávání Googlu, pak se u šimpanzů, kteří bývají zřídkakdy chováni jako domácí mazlíčci, používá spojka „who“ téměř dvakrát častěji než „that“. Bezpochyby zde hraje roli jejich podobnost s člověkem a jejich nesporná individualita. Rovněž u goril a orangutanů je „who“ častější než „that“.

Aplikace Google Ngram, která mapuje četnost výskytu slov nebo frází v tištěných zdrojích v různých letech, nabízí další zajímavý pohled. Zatímco v roce 1920 připadalo na každý výskyt „cow who“ více než deset výskytů „cow that“, do roku 2000 klesl tento poměr na méně než pět ku jedné. Zdá se, že si krávy více personifikujeme navzdory tomu, že řadu rodinných mléčných farem, ve kterých zná farmář každý chovaný kus, nahradily firemní velkochovy čítající tisíce bezejmenných zvířat.

Ještě překvapivější možná je, že používání spojky „who“ se zjevně stává přijatelnějším i u živočichů, kteří nepatří mezi domácí mazlíčky a nejsou pokládáni za svébytné individuality tak jako lidoopové. Je těžké přemýšlet o tuňákovi v konzervě jako o rybí individualitě, natož o této rybě přemýšlet jako o člověku, avšak spisovatel Sean Thomason nedávno tweetoval o „tuna who died to get put in a can that wound up in the back of my cabinet until past expiration and which I just threw away“ („tuňákovi, který zahynul a putoval do konzervy, která skončila u mě vzadu ve spíži, až jí vypršela spotřební lhůta, a kterou jsem právě vyhodil“).

Mnoho sociálních hnutí si uvědomuje, že jazyk má velký význam, protože odráží a zesiluje nespravedlnosti, které je třeba napravit. Feministky už poskytly důkazy, že údajně genderově neutrální používání slov „man“ („člověk“, ale zároveň „muž“) a „he“ („on“) k označení skupin zahrnujících také ženy má za následek jejich zneviditelňování.

Padlo několik návrhů na nápravu tohoto stavu, přičemž nejúspěšnějším z nich je zřejmě používání plurálu „they“ („oni“) v kontextech typu „Each person should collect their belongings“ („Každý člověk by si měl posbírat jejich věci“). Zpochybňovány jsou rovněž výrazy používané pro příslušníky rasových menšin a pro osoby s postižením, a to do takové míry, že může být obtížné držet krok s termíny preferovanými lidmi spadajícími do těchto kategorií.

Používání spojky „who“ pro zvířata se řadí po bok těchto lingvistických reforem. Ve většině dnešních právních systémů jsou zvířata majetek stejně jako stoly a židle. Mohou být chráněna legislativou na ochranu jejich práv, avšak ani to nestačí k tomu, aby zároveň nebyla věcmi, poněvadž chráněny jsou rovněž starožitnosti a přírodní krásy. Používání angličtiny by se mělo změnit tak, aby bylo zřejmé, že zvířata mají fundamentálně blíže k nám lidem než ke stolům a židlím či k obrazům a horám.

I v zákonech se začínají objevovat náznaky změn. Švýcarsko se stalo v roce 1992 prvním státem, který začlenil ustanovení o ochraně důstojnosti zvířat do své ústavy; o deset let později ho následovalo Německo. Evropská unie upravila v roce 2009 svou základní smlouvu tak, aby obsahovala konstatování, že zvířata jsou vnímavé bytosti, a proto EU a její členské státy musí při formulaci zemědělské, rybářské, výzkumné a dalších politik „plně zohledňovat požadavky na blaho zvířat“.

Fake news or real views Learn More

V jazyce, jako je angličtina, který implicitně kategorizuje zvířata spíše jako věci než jako osoby, by používání spojky a zájmen vyhrazených lidem reflektovalo týž citlivý přístup – a připomínalo by nám, kým zvířata skutečně jsou.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.