Ekonomie trvale udržitelného rozvoje

PAŘÍŽ – Zdá se, že dnešním ekonomickým debatám dominují dvě myšlenkové školy. Podle ekonomů volného trhu by vlády měly seškrtat daně, snížit regulace, reformovat zákony o pracovněprávních vztazích a pak vyklidit pole a nechat na spotřebitelích, aby spotřebovávali, a na producentech, aby vytvářeli pracovní místa. Podle keynesiánské ekonomie by naopak vlády měly podpořit celkovou poptávku kvantitativním uvolňováním a fiskálním stimulem. Žádný z obou přístupů však nepřináší dobré výsledky. Potřebujeme tedy novou „ekonomii trvale udržitelného rozvoje“, v jejímž rámci budou vlády podporovat nové typy investic.

Ekonomie volného trhu vede ke skvělým výsledkům pro bohaté, ale hodně mizerným výsledkům pro všechny ostatní. Vlády ve Spojených státech a v některých částech Evropy seškrtávají sociální výdaje, podporu tvorby pracovních míst, investice do infrastruktury a zaměstnanecký výcvik, protože bohatým bossům, kteří platí předvolební kampaně politiků, se daří velmi dobře, ačkoliv se společnost kolem nich drolí.

Ani keynesiánská řešení – snadno dostupné peníze a velké rozpočtové schodky – však zdaleka nepřinesla slibované výsledky. Mnoho vlád zkoušelo po finanční krizi z roku 2008 stimulační výdaje. Většina politiků koneckonců ráda utrácí peníze, které nemá. Krátkodobý impulz však ztroskotal ve dvou významných ohledech.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/RhLEXcj/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.