5

Nový rok naděje pro zvířata

PRINCETON – Mravní pokrok společnosti, říká se často, poznáme podle toho, jak se chová ke svým nejslabším členům. Šimpanzi jsou jako jedinci mnohem silnější než lidské bytosti, ale jako druh je dokážeme držet v zajetí, prakticky bezbranné, v zoologických zahradách a laboratořích. Nejinak podrobena lidské nadvládě jsou zvířata, která chováme jako potravinová, mimo jiné prasnice uzavřené po celou dobu březosti – čtyři měsíce těhotenství, dvě těhotenství ročně – v kójích tak stísněných, že se ani neotočí.

V tomto ohledu začal rok 2013 v Evropě a ve Spojených státech dobře. Prvního ledna vešla v účinnost směrnice Evropské unie, která zakazuje používání samostatných kójí od čtvrtého týdne březosti do doby týden před narozením podsvinčat. Miliony prasnic teď musí mít elementární svobodu nejen se otočit, ale i chodit. Nesmějí být přitom drženy na holém betonu bez slámy či jiného materiálu, který jim umožní uspokojovat jejich přirozený rycí instinkt. Na konci ledna 20 z 27 členských států plnilo tuto směrnici alespoň na 90 % a Evropská komise se chystala podniknout kroky k zajištění plného souladu.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

V Americe zase aktivní kampaň Humánní společnosti USA vedla k tomu, že asi 50 předních odběratelů vepřového oznámilo, že přestanou nakupovat maso od dodavatelů, kteří drží prasnice v kójích. (Někteří, včetně Chipotle a Whole Foods, už tak učinili.)

Evropa přesto Spojené státy v oblasti podmínek života hospodářských zvířat daleko předčí. Zákaz kójí pro prasnice je tam pokračováním pokroku usilujícího o nápravu nejkrajnějších forem omezování pohybu zvířat.

První zmizely oddělené kóje pro telata, v roce 2007. Loni byl zakázán chov nosnic ve standardních bateriových klecích, což zajistilo poněkud lepší podmínky pro život stamilionů slepic (byť je stále lze držet v klecích, které výrazně omezují jejich pohyb).

Nové normy představují kompromisy založené na předpokladu, že Evropané budou nadále konzumovat živočišné výrobky a nepřejí si strmý vzestup cen potravin. Jak se dalo čekat, zastánci lepších podmínek pro zvířata nejsou – a neměli by být – spokojeni, přestože nové standardy, jak dokládají vědecká a veterinární sdělení Evropské komise, strádání zvířat omezí.

Od 1. ledna je účinná i další evropská směrnice. Zakazuje provádění lékařského výzkumu na šimpanzích. Prošla bez rozruchu, protože už od roku 2003 se žádný evropský lékařský výzkum na šimpanzích neuskutečnil. Za posledních 20 let přestaly šimpanze v lékařském výzkumu používat i další země; ve skutečnosti s touto činností pokračují jen USA a Gabon, přičemž výrazně rozsáhlejší aktivity připadají na USA.

Národní institut zdraví (NIH), americká vládní agentura zodpovědná za biomedicínský výzkum, schválila zprávu doporučující zrušení většiny projektů, jež NIH financuje a jejichž součástí je invazivní biomedicínský výzkum na šimpanzích. Zpráva také doporučuje, aby většina šimpanzů vlastněných a podporovaných NIH byla „uvolněna“ z výzkumu a přeložena do útulků.

NIH si ponechá jen jednu kolonii, čítající zhruba 50 šimpanzů, a každý výzkum prováděný na těchto lidoopech bude muset schválit nezávislý výbor, jehož součástí budou zástupci veřejnosti. Zpráva rovněž doporučuje zvláštní požadavky na umístění zbývajících šimpanzů: držení ve skupinách alespoň po sedmi, minimálně 1000 čtverečních stop (asi 93 m2) na šimpanze, prostor k lezení a příležitosti k hledání potravy. Toto opatření NIH musí ještě svým podpisem potvrdit ředitel Francis Collins.

Za situace, kdy v průmyslových velkochovech stále vedou bědné životy miliardy zvířat, se může zdát, že více prostoru pro prasnice a propuštění několika set šimpanzů z laboratoří není důvodem k velké radosti. Je však třeba oslavit širší souvislosti. Lidé v průmyslových zemích po staletí se zvířaty zacházeli jako s jednotkou produkce, ne jako s vnímavými bytostmi s určitým mravním významem, který od nás vyžaduje, abychom brali odhledy na jejich potřeby. (V tradičních společnostech byly a jsou vztahy mezi lidmi a zvířaty často užší, leč ne vždy pro zvířata lepší.)

Zápas za osvobození zvířat od útisku je morální úsilí srovnatelné s bojem za ukončení lidského otroctví. Ostatně zotročení zvířat, kvůli práci a potravě, je rozsáhlejší a pro náš způsob života významnější, než kdy bylo zotročení jiných lidských bytostí. Až na ojedinělé a krátkodobé výjimky – například v Indii za císaře Ašóky a v Japonsku za šóguna Cunajošiho Tokugawy – pocházejí zákony ochraňující zvířata před krutostí z posledních 200 let.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Bude to tedy nevyhnutelně dlouhý zápas. Jestliže však ve srovnání se špatnostmi, jež lidé na zvířatech stále páchají, působí dosavadní postup trpasličím dojmem, můžeme hledat naději ve skutečnosti, že tempo změny, jak ukazují lednové události, se zřetelně zrychluje.

Z angličtiny přeložil David Daduč