ŽENEVA – Dopady nejpustošivější finanční krize za desítky let začínají ustupovat. Debata o fundamentech globálního hospodářství ale není ani zdaleka u konce. Ostatně objevila se nová vlna vzrušené diskuse o tom, zda by obchodní společnosti měly klást na první místo zisky, nebo veřejný prospěch.
Milton Friedman, přední zastánce ziskově orientovaného přístupu k řízení firem, proslul prohlášením, že „byznysem byznysu je byznys“. Z tohoto pohledu vlastně neexistuje rozpor mezi maximalizací zisku a veřejným prospěchem. Samotné usilování o zisk je společensky přínosnou metou.
Koncepční východisko opačné perspektivy, k níž se kloním, vychází z teorie tvorby sdílené hodnoty harvardského ekonoma Michaela Portera. Ostatně mé vlastní publikace jako rámec moderního chápání sociálně zodpovědného řízení firem prosazují koncepci zainteresovaných stran (stakeholders).
ŽENEVA – Dopady nejpustošivější finanční krize za desítky let začínají ustupovat. Debata o fundamentech globálního hospodářství ale není ani zdaleka u konce. Ostatně objevila se nová vlna vzrušené diskuse o tom, zda by obchodní společnosti měly klást na první místo zisky, nebo veřejný prospěch.
Milton Friedman, přední zastánce ziskově orientovaného přístupu k řízení firem, proslul prohlášením, že „byznysem byznysu je byznys“. Z tohoto pohledu vlastně neexistuje rozpor mezi maximalizací zisku a veřejným prospěchem. Samotné usilování o zisk je společensky přínosnou metou.
Koncepční východisko opačné perspektivy, k níž se kloním, vychází z teorie tvorby sdílené hodnoty harvardského ekonoma Michaela Portera. Ostatně mé vlastní publikace jako rámec moderního chápání sociálně zodpovědného řízení firem prosazují koncepci zainteresovaných stran (stakeholders).