Preventivní diplomacie, ne preventivní údery

Rada bezpečnosti Organizace spojených národů se konečně jednomyslně shodla na rezoluci k ukončení krize v Libanonu. Nyní musí být prvořadou prioritou úplné a okamžité příměří, které by zastavilo utrpení neozbrojených civilistů a uvolnilo cestu míru. Kroky mezinárodního společenství musí být vedeny společným přesvědčením, že násilí není nikdy životaschopným řešením.

My, autoři tohoto článku, stejně jako organizace, kterou zastupujeme, totiž Socialistická internacionála, jsme vždy hájili právo Izraele na existenci a sebeobranu. Přejeme si, aby izraelští občané žili v míru a bezpečí po boku všech svých sousedů. Důsledně jsme odsuzovali útoky, jejichž cílem byli nevinní Izraelci.

Izrael tvrdí, že jeho počínání v Gaze a Libanonu mu má zajistit vlastní bezpečnost. Nerozlišující používání síly a pokračující okupace však Izraeli trvalou bezpečnost nikdy nezajistí. Reakce na počáteční agresi Hizballáhu je stejně jako vojenská reakce Izraele v Gaze nepřiměřená. Obnova zdevastovaného Libanonu – nejen materiální, ale i psychologická – potrvá celé generace. Hizballáh, který tvrdí, že bojuje za libanonskou nezávislost a suverenitu, zase nese zodpovědnost za nepřijatelnou agresi, když vydal všanc životy nevinných Izraelců a Libanonců.

https://prosyn.org/sGQ2j3scs