0

Jak zabránit toxickému stresu u dětí

CAMBRIDGE – Co kdyby mohli političtí předáci po celém světě zlepšit školní výsledky dětí a jejich připravenost na povolání, snížit zločinnost a prodloužit průměrnou délku zdravého života – avšak výsledky jejich činnosti by se projevily až po jejich odchodu z veřejných funkcí? Měli by politickou odvahu začít jednat už dnes v nejlepším dlouhodobém zájmu svého lidu? Anebo by zabředli do neúčinných a špatně financovaných snah o dosažení rychlých výsledků a pak by řekli, že něco nešlo?

Díky pozoruhodné konvergenci nových vědeckých znalostí o rozvoji mozku, lidského genomu a účincích raných zkušeností na pozdější učení, chování a zdraví to nejsou jen hypotetické otázky. Máme dost vědomostí, abychom si zajistili budoucnost zlepšováním životních vyhlídek všech našich malých dětí. Nyní je zapotřebí politická vize a vedení.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Vědci dnes mohou věrohodně prohlásit, že první roky dětství – od narození až po 5 let – pokládají základy pro pozdější ekonomickou produktivitu, zodpovědné občanství a život prožitý v dobrém fyzickém a duševním zdraví. Naopak hluboká chudoba, zneužívání, zanedbávání a působení násilí v raném dětství mohou vést k toxickému stresu.

Na rozdíl od normálního nebo snesitelného stresu, který může zvyšovat odolnost a vhodně kalibrovat systém stresové reakce dítěte, je toxický stres způsoben extrémním a trvalým neštěstím v nepřítomnosti podpůrné sítě rodičů, kteří by dítěti pomohli s adaptací. Výskyt toxického stresu může poškodit architekturu rozvíjejícího se mozku, což vede k narušení obvodů a oslabení základů pro budoucí učení a zdraví.

Trvalý neurobiologický efekt na malé děti prožívající toxický stres vede k mnohem vyšší pravděpodobnosti antisociálního chování, zhoršeným výsledkům ve škole a v zaměstnání a špatnému fyzickému a duševnímu zdraví – to vše společnost s obrovskými náklady řeší. Hluboká chudoba je jen jedním z rizikových faktorů toxického stresu a jeho dlouhodobých důsledků.

Největší škody pramení z kumulativní zátěže řady rizikových faktorů včetně zanedbávání, zneužívání, drogové závislosti nebo duševní choroby rodičů a působení násilí. S každým dalším rizikovým faktorem se pravděpodobnost dlouhodobého poškození architektury mozku zvyšuje.

Neurověda a biologie stresu nám pomáhají začít chápat, jak jsou chudoba a další nepříznivé faktory doslova zabudovány do našich těl. Trvalá aktivace stresového systému těla během raného vývoje může poškodit tvorbu nervových spojení, která tvoří naši mozkovou architekturu a nastavují náš systém stresové reakce na úroveň velmi snadné aktivace. Díky tomu chápeme, proč mají děti narozené v těchto podmínkách větší problémy ve škole, s vyšší pravděpodobností páchají trestnou činnost a v pozdějším životě mají větší sklony k srdečním onemocněním, cukrovce a celé řadě dalších fyzických i duševních nemocí.

Zlepšováním podmínek, které toxický stres vyvolávají – neustálým kladením otázky: „Jak můžeme své děti nejlépe ochránit?“ –, by vedoucí představitelé na místní, národní i celosvětové úrovni zlepšili nejen životní vyhlídky svých nejmladších občanů, ale i důsledky pro společnost. Celá řada přístupů a praktik podporujících pozitivní vztahy a kvalitní učení – doma, v programech rané péče a vzdělávání i prostřednictvím cílených intervencí – může mít pozitivní dopad, je-li založena na solidních důkazech a přizpůsobena specifickým potřebám, které má řešit.

Rozsáhlá ekonomická analýza demonstrovala kromě krátkodobých přínosů pro jednotlivce také značné finanční přínosy pro společnost v budoucích letech. Vědci poukazují na tři věci, které můžeme učinit, abychom zajistili rovné podmínky:

·        Zpřístupnit základní lékařské služby a ranou péči a vzdělávání všem malým dětem

·        Poskytnout větší finanční podporu a bohaté zkušenosti s učením malým dětem žijícím v chudobě

·        Nabídnout specializované služby malým dětem prožívajícím toxický stres ze složitých životních podmínek.

Vědecké principy rozvoje v raném dětství se nemění podle příjmu rodiny, typu programu nebo zdroje financování. Programy sledující nepříznivé životní podmínky a reagující na specifické potřeby jednotlivých dětí a rodin v otázce zdraví a rozvoje mohou vést v rozvinutých zemích k výsledkům, jejichž přínos vysoce přesahuje náklady. V rozvojových zemích je přesun mezinárodních investic z výlučného zaměření na přežití dítěte k integrovanému přístupu ke zdraví a rozvoji větším příslibem než řešení každé této oblasti samostatně.

Děti postižené značnou ekonomickou nejistotou, diskriminací nebo podvýživou mají největší prospěch z účinných intervencí. Neurověda, rozvoj dítěte i ekonomika tvorby lidského kapitálu ukazují na stejný závěr: vytvoření správných podmínek pro rozvoj v raném dětství je mnohem účinnější než snaha řešit problémy později.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

A konečně platí, že vedoucí role nespočívá jen v chytrých ekonomických rozhodnutích. Spočívá rovněž v morální zodpovědnosti, moudrosti, úsudku a povaze – a také ve využívání znalostí k prosazování pozitivních sociálních změn.

Negativní důsledky chudoby a jiných forem nepřízně osudu nejsou nevyhnutelné. Propast mezi tím, co víme, a tím, co děláme, se rozšiřuje a je stále nepřiměřenější. Nastal čas postavit se do čela boje za zájmy zranitelných dětí.