0

Prezident Lyndon Ronald Bush

Prezident Bush propustil a vyměnil ministra financí své vlády a hlavního ekonomického poradce. Budou tyto změny k něčemu? Historik ekonomie Harold James zasazuje Bushovu ekonomickou strategii do jejího historického rámce a vrací se k dřívějším americkým hospodářskopolitickým neúspěchům.

V devadesátých letech byl mezinárodní ekonomický a finanční systém stabilnější než v předchozích desetiletích, a to i přes hospodářské otřesy v letech 1997-1998. Tato stabilita se teď ale rychle vytrácí - a to společně s konsensem, na němž spočívala.

Jedním z nejdůležitějších prvků konsensu devadesátých let - známého globálně pod názvem washingtonský konsensus - byla myšlenka fiskální odpovědnosti. Ve Spojených státech byl příslib fiskální ,,spořádanosti" odpovědí na zjištění Clintonovy administrativy, že vyrovnané rozpočty stabilizují finanční trhy, snižují náklady na půjčování, a tím pádem generují vyšší růst. Clintonova strategie prošla dokonce skeptickým Kongresem, byť se Clinton musel vzdát řady sociálních opatření, která nasliboval během své prezidentské kampaně v roce 1992.

V Evropě se pak tento konsensus promítl do Paktu růstu a stability Evropské unie a zelenou mu dala přísná maastrichtská kritéria, která omezila rozpočtové deficity členských zemí EU na tři procenta HDP.