Predátorská konkurenční politika

Zdá se, že nedávné rozhodnutí Evropského soudu první instance potvrdit pokutu a sankce, které v roce 2004 uvalila Evropská komise na Microsoft, ospravedlnilo intervencionistický přístup komise ke konkurenční politice. Také pětileté vyšetřování Intelu možná skončí vysokými pokutami. EU by se však neměla z tohoto zdánlivého triumfu nad americkými „velkými firmami“ radovat. Místo toho by se měla zamyslet nad otázkou, zda její politika skutečně činí Evropu pohostinnou pro novátorské podniky.

Italská ministryně pro obchod a Evropu Emma Boninová komentovala rozhodnutí o Microsoftu poznámkou, že již samotný název Microsoft evokuje, „co USA dokážou“. Pokud se v Evropě nerodí žádná společnost srovnatelného významu, je to podle Boninové proto, že „jsme nedokázali vytvořit příznivé klima, v němž by mohla vzkvétat“.

Přístup Evropské komise ke konkurenční politice Evropu k tomuto lepšímu klimatu neposune. Technologicky vyspělé společnosti jako Microsoft a Intel jsou totiž pro antimonopolní policii mimořádně nepohodlným cílem, poněvadž regulátoři se nemohou dost dobře pohybovat rychlostí „internetového času“.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/yp6Tipf/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.