WASHIGTON: O Mezinárodním měnovém fondu se mnohdy tvrdí, že je zodpovědný za narůstající chudobu obyvatel rozvojových zemí – především proto, že tyto státy nutí omezovat výdaje na zdravotnictví a školství. Opakující se nepokoje však těmto tvrzením nedávají zapravdu. V nejlepším případě jsou tato obvinění neaktuální, v nejhorším pak jsou tribunou nejrůznějších ideologií.
Údaje nicméně hovoří jasně: v šestašedesáti zemích, v nichž v letech 1985 až 1998 probíhaly programy MMF, se výdaje na zdravotnictví a školství v přepočtu na jednoho obyvatele za rok zvýšily o více než dvě procenta po inflaci. Tato čísla odrážejí fakt, že doporučení MMF zemím s rozpočtovými problémy kladou důraz na udržitelnost výdajů do zdravotnictví a školství. Fond nabádá k hledání úspor v oblastech neproduktivních nákladů, jako jsou nadměrné armádní výdaje, dotace směřované na bohatší vrstvy obyvatel či neefektivní administrativa. Pravdou je, že mezi lety 1993 a 1997 klesly vojenské výdaje (ve 41 zemích, o kterých má MMF údaje) téměř o jedno procento hrubého domácího produktu.
Země s nižšími hospodářskými výsledky vykázaly vyšší výdaje na zdravotnictví a školství než země s programem MMF. Tento rozdíl se bude dále prohlubovat s tím, jak bude v rámci Iniciativy pro těžce zadlužené chudé země docházet ke stále většímu oddlužování těchto chudých zemí, neboť hlavní podmínkou výpomoci je, aby uspořené finanční prostředky byly využity na snižování chudoby.
WASHIGTON: O Mezinárodním měnovém fondu se mnohdy tvrdí, že je zodpovědný za narůstající chudobu obyvatel rozvojových zemí – především proto, že tyto státy nutí omezovat výdaje na zdravotnictví a školství. Opakující se nepokoje však těmto tvrzením nedávají zapravdu. V nejlepším případě jsou tato obvinění neaktuální, v nejhorším pak jsou tribunou nejrůznějších ideologií.
Údaje nicméně hovoří jasně: v šestašedesáti zemích, v nichž v letech 1985 až 1998 probíhaly programy MMF, se výdaje na zdravotnictví a školství v přepočtu na jednoho obyvatele za rok zvýšily o více než dvě procenta po inflaci. Tato čísla odrážejí fakt, že doporučení MMF zemím s rozpočtovými problémy kladou důraz na udržitelnost výdajů do zdravotnictví a školství. Fond nabádá k hledání úspor v oblastech neproduktivních nákladů, jako jsou nadměrné armádní výdaje, dotace směřované na bohatší vrstvy obyvatel či neefektivní administrativa. Pravdou je, že mezi lety 1993 a 1997 klesly vojenské výdaje (ve 41 zemích, o kterých má MMF údaje) téměř o jedno procento hrubého domácího produktu.
Země s nižšími hospodářskými výsledky vykázaly vyšší výdaje na zdravotnictví a školství než země s programem MMF. Tento rozdíl se bude dále prohlubovat s tím, jak bude v rámci Iniciativy pro těžce zadlužené chudé země docházet ke stále většímu oddlužování těchto chudých zemí, neboť hlavní podmínkou výpomoci je, aby uspořené finanční prostředky byly využity na snižování chudoby.