Postsovětský volný obchod

Od okamžiku, kdy se zhroutil Sovětský svaz, se nezávislé státy, které vznikly z jeho trosek, pokoušely uspořádat své obchodní styky. Tok zboží mezi zeměmi se ale nadále zužuje, a to víc, než by měl. Je zapotřebí volného obchodu.

Dvanáct členů Sdružení nezávislých států (SNS) uzavřelo v roce 1994 Dohodu o zóně volného obchodu, ta ovšem nefunguje. Kdykoli jedna členská země uspěje a začne vyvážet do jiné, dovážející člen brzy zavede kvóty nebo prohibitivní cla, která brání hospodářskému rozvoji.

Jednoduchým řešením je mechanismus řešení konfliktů. Světová obchodní organizace (WTO) má fungující rozhodčí soud se schválenými pokutami, jichž lze využít, ale do WTO vstoupily jen čtyři členské země SNS (Kyrgyzstán, Gruzie, Moldavsko a Arménie). Největší ekonomiky v SNS - Rusko, Ukrajina a Kazachstán - by si měly se členstvím pospíšit. Některé členské země SNS se bohužel místo adaptace vyzkoušených mechanismů snaží vynalézt stále složitější plány, například Celní unii pěti států, která se loni přejmenovala na Eurasijské hospodářské společenství, když se začal jasně vyjevovat její neúspěch.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/T5xItsp/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.