14

Co nám říká libra?

LONDÝN – Ze svých dvaatřicetiletých zkušeností v oblasti financí vím, že prapodivný svět devizových trhů se někdy vymyká chápání a že snaha odhadnout základní rovnovážnou hodnotu britské libry může být přehlídkou marnosti.

V opojné hodině po ukončení referenda o brexitu 23. června se britská měna zpočátku obchodovala nad hranicí 1,5 libry za dolar. Tento kurz odrážel z dnešního pohledu bláhový předpoklad, že stoupenci setrvání v unii zvítězili. Od té doby klesla libra oproti počátečnímu maximu o 20% a podobný pokles zaznamenala i vůči euru.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Navzdory těmto diskrepancím máme metody, jak poměrně dobře měřit výkon libry po brexitu. Především můžeme porovnávat její dnešní hodnotu s průměrnou hodnotou během kampaně před referendem, tedy od února do června. Viděno z této perspektivy klesla libra od doby, co voliči rozhodli, že Velká Británie by měla opustit Evropskou unii, o stále významných 13%.

Kromě pohledu na paritu kupní síly máme také modely pro odhady rovnováhy reálného devizového kurzu (RER), například stanovením devizového kurzu, při němž může daná země dosáhnout trvale udržitelné rovnováhy běžného účtu – případně kurzu, jenž by ekonomice umožnil dosáhnout plné zaměstnanosti.

Mezi tyto modely patří například Dynamický rovnovážný devizový kurz (GSDEER) stanovovaný bankou Goldman Sachs nebo Základní rovnovážný devizový kurz Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii (FEER). Podle odhadu GSDEER činí současný rovnovážný kurz £1,44/$1,63, zatímco FEER ho stanovuje na £0,88/€0,74. Z toho vyplývá, že libra je dnes oproti své pomyslné férové hodnotě podhodnocená – vůči dolaru o 14 až 24% a vůči euru o plných 20%.

Tyto nesrovnalosti by se daly částečně přičíst nadhodnocení ostatních měn. Předpokládejme však, že zmíněné odhady jsou přinejmenším přibližně přesné a že je dnes libra oproti měnám hlavních obchodních partnerů hluboce podhodnocená.

Optimistický výklad zní tak, že při rovnosti všech ostatních podmínek vyplývá z poklesu libry lepší pozice v platební bilanci v budoucna a že britská ekonomika projde tolik potřebným vyvážením. Jistě, ekonomická data zveřejněná po referendu naznačují býčí trend ve výrobním sektoru a Národní institut pro ekonomický a sociální výzkum nedávno předpověděl, že britská platební bilance by mohla do roku 2019 dosáhnout malého přebytku.

Všechny ostatní podmínky však samozřejmě rovné nejsou, takže jiný výklad zní tak, že současné rovnovážné devizové kurzy klesnou ještě více, což bude odrážet pesimismus trhů vůči vyhlídce nabídkové strany britské ekonomiky a budoucího růstu produktivity. Mnohé bude záviset na tom, zda Velká Británie skutečně vystoupí z EU, a pokud to učiní, pak i na podobě obchodních dohod a hospodářské politiky, jež vláda po brexitu nastaví.

Další doplňková interpretace říká, že slabost libry navzdory potenciálním cyklickým benefitům odráží rizikovou prémii Velké Británie kvůli trnitému procesu vystupování z EU a dalším politickým nejistotám.

Rizikovou prémii můžeme odhadnout úpravou rovnovážných modelů RER tak, aby zohledňovaly „normální“ cyklický ekonomický vývoj. Vyšší úrokové sazby a nízká stabilní inflace mohou poskytnout měně určité země výhodu nad jinými měnami, takže pokud zohledníme rozdíl reálných úrokových sazeb, můžeme stanovit pomyslnou cenu, za niž by se určitá měna měla obchodovat. Pokud to učiníme v případě libry k dolaru a euru, pak pomyslný devizový kurz libry je stále podstatně slabší než její aktuální kurz, což naznačuje, že trhy skutečně zakomponovaly do kurzu značnou rizikovou prémii.

Tyto odhady mají vliv i na veřejnou politiku. Britští politici by za prvé měli uznat, že klesající libra je užitečným, ale ne dostatečným nástrojem ke zlepšení vnějšího postavení Velké Británie a vybalancování její ekonomiky.

Za druhé denní a týdenní výkyvy libry odrážejí předpoklad trhu, že „tvrdý“ brexit – kdy Velká Británie pozbude přístup na jednotný trh EU, jen aby mohla omezit imigraci – bude mít negativní dopad na růst produktivity. Pokud se trh nemýlí, pak budoucí růst Británie bude ještě více záviset na schopnosti politiků rozšířit po brexitu obchod. Politici navíc budou muset vyvinout důmyslnou imigrační strategii, aby přilákali vysoce kvalifikované pracovníky, přestože celkově pohyb osob omezí.

Fake news or real views Learn More

A konečně platí, že pokud vůbec existuje možnost, že devizové trhy zakomponovaly do kurzu rizikové prémie pro Británii (přičemž se zdá, že tomu tak skutečně je), pak si politici budou muset dát velký pozor, aby nenavrhovali žádné další změny celkového rámce britské hospodářské politiky. Zejména jakákoliv nová ohrožení nezávislosti Bank of England by mohla vyprovokovat trhy k zúčtování.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.