9

Má Británie vystoupit z EU?

STANFORD – V letošním roce, kdy si připomínáme 400. výročí úmrtí Williama Shakespeara, čelí Velká Británie existenční otázce: Být, či nebýt „evropská“. Až budou Britové v červnu hlasovat o setrvání v Evropské unii, bude pro správné rozhodnutí zapotřebí, aby nebrali v potaz zveličování na obou stranách debaty a pečlivě se zamysleli nad otázkou, co by takzvaný „brexit“ skutečně pro jejich zemi znamenal.

Hlavní témata, která budou utvářet rozhodnutí voličů, se týkají obchodních vztahů, regulací a rozpočtu, dále zahraniční politiky a bezpečnosti a nakonec i domácích otázek, jako jsou sociální systém a imigrace. Pak jsou zde otázky týkající se hmotných i emocionálních přínosů a záporů spojených s členstvím v EU se všemi jejími pravidly, regulacemi a byrokraty. Volba je „buď, anebo“, avšak všechny zmíněné otázky rozhodně nejsou černobílé.

Velká Británie je se zbytkem EU hluboce obchodně propojená. Unie představuje nejvyšší podíl na celkovém britském exportu a importu – obě čísla dosahují přibližně 30% britského HDP. Brexit by měl proto značné důsledky pro obchodní toky nejen mezi Británií a EU, ale i v ostatním světě. Jaké by tyto důsledky byly, to závisí na podmínkách a načasování nových obchodních dohod.

Když bylo v roce 1957 založeno Evropské hospodářské společenství coby předchůdce EU, spojovalo pouhých šest zemí (Belgii, Francii, Německo, Itálii, Lucembursko a Nizozemsko). Vzhledem k vysokým clům v té době měla EHS značný přínos. Dnes má EU 28 členů a je největším trhem na světě, avšak cla jsou obecně mnohem nižší.