WASHINGTON, DC – Od roku 2000, kdy byly vytyčeny rozvojové cíle tisíciletí (MDG), se udělaly obrovské pokroky směrem k jejich naplnění. Řada států však má k jejich dosažení stále daleko, a dokonce i v zemích, které urazily dlouhou cestu, jsou některé skupiny – mimo jiné domorodí obyvatelé, obyvatelé slumů či odlehlých oblastí, příslušníci náboženských či sexuálních menšin a postižení lidé – soustavně opomíjené. Jak zdůrazňuje nedávná zpráva Světové banky, pochopení důvodů je klíčovým předpokladem k zajištění, aby budoucí rozvojové úsilí bylo efektivnější a zahrnovalo více lidí.
Sociální a ekonomické vyloučení není jen morálním problémem; je také mimořádně nákladné. Zpráva Světové banky z roku 2010 o vyloučení Romů ze vzdělávacích a ekonomických soustav v Evropě odhadla roční ztrátu produktivity v Srbsku na nejméně 172 miliony dolarů, v České republice na 273 miliony dolarů a v Rumunsku na 660 milionů dolarů (s využitím směnných kurzů z dubna 2010).
Tyto ztráty odrážejí dalekosáhlé důsledky vyloučení. Světová zdravotnická organizace a Světová banka zjistily, že děti s postižením se s nižší pravděpodobností dostanou na školy než jejich vrstevníci bez postižení – a že se jich také menší procento ve škole udrží. V Indonésii existuje šedesátiprocentní diskrepance mezi podílem postižených a nepostižených dětí navštěvujících základní školu a osmapadesátiprocentní diskrepance v případě střední školy. Výsledné pocity vyloučení a odcizení mohou podkopat sociální soudržnost, a dokonce vést k nepokojům a konfliktům.
WASHINGTON, DC – Od roku 2000, kdy byly vytyčeny rozvojové cíle tisíciletí (MDG), se udělaly obrovské pokroky směrem k jejich naplnění. Řada států však má k jejich dosažení stále daleko, a dokonce i v zemích, které urazily dlouhou cestu, jsou některé skupiny – mimo jiné domorodí obyvatelé, obyvatelé slumů či odlehlých oblastí, příslušníci náboženských či sexuálních menšin a postižení lidé – soustavně opomíjené. Jak zdůrazňuje nedávná zpráva Světové banky, pochopení důvodů je klíčovým předpokladem k zajištění, aby budoucí rozvojové úsilí bylo efektivnější a zahrnovalo více lidí.
Sociální a ekonomické vyloučení není jen morálním problémem; je také mimořádně nákladné. Zpráva Světové banky z roku 2010 o vyloučení Romů ze vzdělávacích a ekonomických soustav v Evropě odhadla roční ztrátu produktivity v Srbsku na nejméně 172 miliony dolarů, v České republice na 273 miliony dolarů a v Rumunsku na 660 milionů dolarů (s využitím směnných kurzů z dubna 2010).
Tyto ztráty odrážejí dalekosáhlé důsledky vyloučení. Světová zdravotnická organizace a Světová banka zjistily, že děti s postižením se s nižší pravděpodobností dostanou na školy než jejich vrstevníci bez postižení – a že se jich také menší procento ve škole udrží. V Indonésii existuje šedesátiprocentní diskrepance mezi podílem postižených a nepostižených dětí navštěvujících základní školu a osmapadesátiprocentní diskrepance v případě střední školy. Výsledné pocity vyloučení a odcizení mohou podkopat sociální soudržnost, a dokonce vést k nepokojům a konfliktům.