4

Imperativ začleňování

WASHINGTON, DC – Od roku 2000, kdy byly vytyčeny rozvojové cíle tisíciletí (MDG), se udělaly obrovské pokroky směrem k jejich naplnění. Řada států však má k jejich dosažení stále daleko, a dokonce i v zemích, které urazily dlouhou cestu, jsou některé skupiny – mimo jiné domorodí obyvatelé, obyvatelé slumů či odlehlých oblastí, příslušníci náboženských či sexuálních menšin a postižení lidé – soustavně opomíjené. Jak zdůrazňuje nedávná zpráva Světové banky, pochopení důvodů je klíčovým předpokladem k zajištění, aby budoucí rozvojové úsilí bylo efektivnější a zahrnovalo více lidí.

Sociální a ekonomické vyloučení není jen morálním problémem; je také mimořádně nákladné. Zpráva Světové banky z roku 2010 o vyloučení Romů ze vzdělávacích a ekonomických soustav v Evropě odhadla roční ztrátu produktivity v Srbsku na nejméně 172 miliony dolarů, v České republice na 273 miliony dolarů a v Rumunsku na 660 milionů dolarů (s využitím směnných kurzů z dubna 2010).

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Tyto ztráty odrážejí dalekosáhlé důsledky vyloučení. Světová zdravotnická organizace a Světová banka zjistily, že děti s postižením se s nižší pravděpodobností dostanou na školy než jejich vrstevníci bez postižení – a že se jich také menší procento ve škole udrží. V Indonésii existuje šedesátiprocentní diskrepance mezi podílem postižených a nepostižených dětí navštěvujících základní školu a osmapadesátiprocentní diskrepance v případě střední školy. Výsledné pocity vyloučení a odcizení mohou podkopat sociální soudržnost, a dokonce vést k nepokojům a konfliktům.

Vznikající rozvojová agenda, která naváže na MDG, odráží naléhavější vědomí klíčového významu začleňování. Vysoká komise význačných osob zdůraznila začleňování ve své zprávě o agendě po roce 2015 a konstatovala, že „žádnému člověku – bez ohledu na etnický původ, pohlaví, zeměpisnou polohu, postižení, rasu či jiný stav – nelze odepírat všeobecná lidská práva a základní ekonomické příležitosti“. Příští rozvojová agenda, tvrdí se ve zprávě, musí „ukončit diskriminaci“ a „bojovat s příčinami chudoby, vyloučení a nerovnosti“.

Vzhledem k tomu není nijak překvapivé, že začleňování je úhelným kamenem ambiciózního nového návrhu navazujícího na MDG, totiž cílů trvale udržitelného rozvoje (SDG) – počínaje procesem výběru cílů, v němž hrají hlavní roli rozvojové země.

Dosažení cílů v oblasti sociálního a ekonomického začleňování nebude snadné. Cíle musí být jasně definované, měřitelné a proveditelné a musí je podpořit efektivní monitorování, hodnocení a společné rámce zodpovědnosti. Navíc se musí vytvořit systém, který pomůže státům proměňovat globální cíle dohodnuté v Organizaci spojených národů v konkrétní opatření, jež budou vyhovovat jejich konkrétním hospodářským poměrům a sociálním normám.

Za tímto účelem uspořádala letos mexická vláda sérii workshopů za účasti zástupců vlád, agentur OSN, multilaterálních rozvojových bank a akademické sféry, kteří se podělili o vize, nejlepší postupy a metodologie zavádění, měření a monitorování začleňujících a trvale udržitelných cílů. Tyto diskuse se inspirovaly závazkem mezinárodního společenství k řešení strukturálních příčin chudoby, nerovnosti a zhoršování životního prostředí.

Sociální a ekonomické začleňování tvoří jádro cílů Skupiny Světové banky zaměřených na eliminaci extrémní chudoby a podporu sdílené prosperity. Těchto cílů koneckonců nelze dosáhnout, pokud nebudou mít z investic do rozvoje prospěch všichni; pro zajištění tohoto požadavku je nutné zaměřit pozornost na skupiny, které jsou soustavně vytlačovány na okraj. Proto Skupina Světové banky vybrala rovnost jako klíčové téma letošního výročního zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.

Politiky a programy, které se snaží řešit otázku sociálního začleňování, nemusí nutně dělat více; spíše dělají věci jinak. Díky tomuto přístupu učinila Jihoafrická republika za pouhá dvě desetiletí značný pokrok od institucializované segregace k ideálu „duhového státu“.

Také Bangladéš podpořil začleňování rozšířením účasti na svém kdysi exkluzivním systému neformální spravedlnosti s názvem šališ. Vietnamský Projekt snížení chudoby v severních horách, vytvořený s cílem poskytnout kvalitnější sociální služby a trvale udržitelnou infrastrukturu chudým vesničanům ve zmíněném regionu, zase demonstroval, jak klíčovou roli mohou hrát v rozvojových iniciativách členové etnických menšinových komunit.

A konečně mexický Inkluzivní projekt náhradního vzdělávání v rámci rozvoje v raném dětství, zaměřený na rozšíření přístupu ke službám rozvoje v raném dětství a na zlepšení učebních výsledků ve většině marginalizovaných obcí, zapojuje vyloučené skupiny s cílem identifikovat jejich konkrétní potřeby. Například poskytuje dvoujazyčné vzdělávání, které vyžadují domorodí rodiče.

Navržení začleňující rozvojové agendy pro období po roce 2015 je samozřejmě jen první krok. Úspěšné zavedení této agendy bude vyžadovat smělé politické přístupy a posílenou globální spolupráci, která bude řešit jak dopady vyloučení, tak i jeho základní příčiny.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Vedoucí světoví představitelé navíc musí aplikovat klíčová ponaučení MDG: jasně vymezené cíle, financování a kvalitnější data představují nezbytnou podmínku politiky založené na důkazech a monitorování její efektivity. Při takovém přístupu může příští rozvojová agenda konečně zajistit přínos pro všechny skupiny v oblasti ekonomických příležitostí a sociálního pokroku.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.