BERKELEY – Během uplynulých 40 let ekonomika USA zažila čtyři recese.Z těchto čtyř měl konvenční příčinu jen vleklý útlum let 1979-1982. Federální rezervní systém USA se domníval, že inflace je příliš vysoká, a tak ekonomiku vzal přes hlavu cihlou zvyšování úrokových sazeb. Pracující v důsledku toho zmírnili požadavky na růst mezd a firmy osekaly plánované zvedání cen.
Ostatní tři recese byly vždy způsobeny poruchami na finančních trzích. Po krizi úspor a půjček v letech 1991-1992 přišlo v období let 2000-2002 splasknutí internetové bubliny a poté v roce 2007 zhroucení trhu s podřadnými hypotékami, které v následujícím roce vyvolalo globální finanční krizi.
Na počátku ledna 2019 jsou inflační očekávání podle všeho dobře ukotvena na 2 % ročně a Phillipsova křivka – odrážející vztah mezi nezaměstnaností a inflací – zůstává neobvykle plochá. Významný vliv na ceny a mzdy nemají převisy ani deficity výroby či zaměstnanosti oproti trendům potenciálního výstupu či přirozené míry.
BERKELEY – Během uplynulých 40 let ekonomika USA zažila čtyři recese.Z těchto čtyř měl konvenční příčinu jen vleklý útlum let 1979-1982. Federální rezervní systém USA se domníval, že inflace je příliš vysoká, a tak ekonomiku vzal přes hlavu cihlou zvyšování úrokových sazeb. Pracující v důsledku toho zmírnili požadavky na růst mezd a firmy osekaly plánované zvedání cen.
Ostatní tři recese byly vždy způsobeny poruchami na finančních trzích. Po krizi úspor a půjček v letech 1991-1992 přišlo v období let 2000-2002 splasknutí internetové bubliny a poté v roce 2007 zhroucení trhu s podřadnými hypotékami, které v následujícím roce vyvolalo globální finanční krizi.
Na počátku ledna 2019 jsou inflační očekávání podle všeho dobře ukotvena na 2 % ročně a Phillipsova křivka – odrážející vztah mezi nezaměstnaností a inflací – zůstává neobvykle plochá. Významný vliv na ceny a mzdy nemají převisy ani deficity výroby či zaměstnanosti oproti trendům potenciálního výstupu či přirozené míry.