London Tower Bridge Daniel Berehulak/Getty Images

Britský test rozumu

PAŘÍŽ – Pokud se voliči ve Spojeném království rozhodnou 23. června v tamním referendu pro „brexit,“ tedy odchod země z Evropské unie, nebude to z ekonomických důvodů. Mohou hlasovat pro odchod, protože chtějí plnou suverenitu, nesnášejí Brusel nebo chtějí, aby se migranti vrátili domů, ale ne protože očekávají větší hospodářské přínosy.

Zprvu se zdálo, že tábor zastánců brexitu drží dvě silné ekonomické karty. První byla skutečnost, že britští občané drtivou většinou odmítají čisté fiskální transfery své země do zbytku EU, dosahující dnes 0,4 % HDP. Od chvíle, kdy ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová v roce 1979 prvně požadovala „zpátky své peníze,“ rozpočtové náklady členství v EU v pohledu veřejnosti zcela zastínily jeho ekonomické přínosy.

Druhou kartou byl žalostný stav ekonomiky v kontinentální Evropě. Co se týče růstu HDP, zaměstnanosti či inovací, ostatní země EU v průměru za Británií zaostávají (a ještě větší měrou zaostávají za Spojenými státy). Ačkoliv se členství v EU kdysi pokládalo za bránu k prosperitě, čím dál častěji se považuje za brzdu pokroku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/xjOgIvs/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.