London Tower Bridge Daniel Berehulak/Getty Images

Britský test rozumu

PAŘÍŽ – Pokud se voliči ve Spojeném království rozhodnou 23. června v tamním referendu pro „brexit,“ tedy odchod země z Evropské unie, nebude to z ekonomických důvodů. Mohou hlasovat pro odchod, protože chtějí plnou suverenitu, nesnášejí Brusel nebo chtějí, aby se migranti vrátili domů, ale ne protože očekávají větší hospodářské přínosy.

Zprvu se zdálo, že tábor zastánců brexitu drží dvě silné ekonomické karty. První byla skutečnost, že britští občané drtivou většinou odmítají čisté fiskální transfery své země do zbytku EU, dosahující dnes 0,4 % HDP. Od chvíle, kdy ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová v roce 1979 prvně požadovala „zpátky své peníze,“ rozpočtové náklady členství v EU v pohledu veřejnosti zcela zastínily jeho ekonomické přínosy.

Druhou kartou byl žalostný stav ekonomiky v kontinentální Evropě. Co se týče růstu HDP, zaměstnanosti či inovací, ostatní země EU v průměru za Británií zaostávají (a ještě větší měrou zaostávají za Spojenými státy). Ačkoliv se členství v EU kdysi pokládalo za bránu k prosperitě, čím dál častěji se považuje za brzdu pokroku.

https://prosyn.org/xjOgIvscs