6

Populace a papež

MELBOURNE – Když se papež František minulý měsíc vracel z Filipín, řekl novinářům o ženě, která měla sedm dětí císařským řezem a nyní byla znovu těhotná. To, jak řekl, bylo „pokoušení Boha.“ Zeptal se jí, jestli po sobě chce zanechat sedm sirotků. Dále řekl, že katolíci odsouhlasili způsoby pro regulaci porodnosti a měli by praktikovat „zodpovědné rodičovství“ spíše než „množení se jako králíci.“

O „králičím“ komentáři papeže Františka bylo hodně napsáno v médiích, ale již méně se psalo o jeho tvrzení, že by žádná vnější instituce neměla vnucovat své postoje k regulaci velikosti rodiny v rozvojovém světě. „Každý člověk“ by měl být schopen zachovat si vlastní identitu, aniž by byl „ideologicky kolonizován“, trval na svém papež.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Ironií této poznámky je, že na Filipínách, zemi, která má více než 100 milionů obyvatel, ze kterých jsou čtyři pětiny římskokatolického vyznání, je to právě katolická církev, která byla ideologickým kolonizátorem. Koneckonců je to církev, kdo se vytrvale snažila vnucovat odpor k antikoncepci, kdy oponovala dokonce i poskytování antikoncepce vládou venkovské chudině.

Mezitím opakovaně ukázaly průzkumy, že Filipínci upřednostňují dostupnost antikoncepce, což není překvapivé vzhledem k tomu, že církví odsouhlasené metody pro kontrolu početí zmiňované papežem jsou prokazatelně méně spolehlivé než moderní alternativy. Těžko se věří tomu, že kdyby byly Filipíny kolonizovány řekněme například protestantskou Británií a ne katolickým Španělskem, použití antikoncepce by dnes bylo problémem.

Všeobecnější otázkou, kterou papež František vyvolal, je však to, jestli je legitimní pro vnější činitele prosazovat plánované rodičovství v rozvojových zemích. Existuje několik důvodů pro. Zaprvé, pokud necháme stranou „ideologickou“ otázku, zda je plánované rodičovství správné, existuje ohromné množství důkazů, které prokazuje, že nedostatečný přístup k antikoncepci má negativní efekt na zdraví žen.

Častá těhotenství, zejména v zemích bez všeobecné, moderní zdravotní péče, jsou spojována s vysokým rizikem mateřské úmrtnosti. Pomoc od vnějších činitelů s cílem pomoci rozvojovým zemím snížit předčasná úmrtí u žen jistě není „ideologickou kolonizací.“

Za druhé, pokud jsou mezi porody delší prodlevy, dětem se vede lépe a to jak fyzicky, tak s ohledem na dosažené vzdělání. Měli bychom se shodnout na tom, že pro humanitární organizace je žádoucí prosazovat zdraví a vzdělání dětí v rozvojových zemích.

Nicméně, širší a kontroverznější důvod k podpoře plánovaného rodičovství je, že jeho umožnění těm, co ho chtějí, je v zájmu sedmi miliard světové populace a generací, které by (s výjimkou katastrofy) měly být schopné obývat Zemi po následující tisíciletí. A zde bychom se měli podívat na vztah mezi změnou klimatu a plánovaným rodičovstvím.

Základní fakta o změně klimatu jsou dobře známá: Atmosféra naší planety již absorbovala tak velké množství skleníkových plynů z produkce lidí, že je globální oteplování v plném proudu, s extrémními vlnami veder, sucha a povodněmi častějšími více než kdy dříve. Arktické ledovce tají a rostoucí hladiny moří hrozí zaplavením nízko ležících, hustě obydlených pobřežních oblastí v některých zemích. Pokud se změní schéma dešťových srážek, mohou se stovky milionů lidí stát klimatickými uprchlíky.

Kromě toho, naprostá většina vědců z relevantních oborů věří, že jsme na cestě k překonání takové úrovně globálního oteplování, kdy překročíme mechanizmy zpětné vazby a změna klimatu se stane nekontrolovatelnou, s nepředvídatelnými a možná katastrofickými následky.

Často je poukazováno na to, že jsou to bohaté země, kdo způsobil tento problém, vzhledem k jejich vyšším emisím skleníkových plynů za poslední dvě století. Nadále mají nejvyšší úroveň emisí per capita a přitom by pro ně byla redukce emisí nejsnadnější. Eticky vzato není žádných pochyb, že by se rozvinuté státy světa měly ujmout vedení ve snižování emisí.

Co však moc často není zmiňováno je rozsah, v jakém by míra globálně rostoucí populace zhatila vliv jakékoliv snahy bohatých zemí o snížení emisí.

Úroveň emisí ovlivňují čtyři faktory: výkon ekonomiky per capita; jednotky energie využité pro každou jednotku výkonu ekonomiky; vypuštěné skleníkové plyny na jednotku energie; a celková populace. Snížení jakéhokoliv ze tří faktorů by bylo vyrovnáno zvýšením čtvrtého. Mezivládní panel na změnu klimatu ve své páté zprávě o posouzení z roku 2014 v "Summary for Policymakers" uvedl, že globálně zůstává ekonomický a populační růst „nejdůležitějším hnacím mechanizmem“ pro zvyšování CO2 emisí ze spalování fosilních paliv.

Fake news or real views Learn More

Podle Světové zdravotnické organizace nechce mít odhadem 222 milionů žen v rozvojových zemích děti teď, ale chybí jim způsoby, které by zajistily, že neotěhotní. Poskytnutí přístupu k antikoncepci by jim pomohlo naplánovat si životy tak, jak si přejí, oslabilo poptávku po potratech, snížilo mateřská úmrtí, dalo dětem lepší start do života a přispělo ke zpomalení populačního růstu a emisi skleníkových plynů, tudíž by z toho měli užitek všichni.

Kdo by mohl oponovat takovému scénáři, kde jsou jasnými vítězi všichni? Jediní, o kom si můžeme myslet, že by hlasoval proti, jsou ti, kdo drží v ruce náboženskou ideologii a usilují o její vnucení jiným, bez ohledu na následky pro ženy, děti a zbytek celého světa, nyní i pro další století.