3

Papežové, světci a náboženská konkurence

CAMBRIDGE – Zvolit prvního neevropského papeže už bylo dávno načase. V domovském regionu papeže Františka, Latinské Americe, koneckonců žije téměř polovina (44%) světových katolíků. Katolická církev však tam i jinde stále více vyklízí pozice protestantské konkurenci.

Stačí se podívat na statistiku. Nejrychleji rostoucím světovým náboženstvím podle počtu konverzí je evangelikalismus – a tento trend jen potrhuje silnou expanzi protestantství v tradičně římskokatolické Latinské Americe. V roce 1900 představovali protestanti pouhá 2,2% latinskoamerické populace, zatímco v roce 2010 jich bylo 16,4%, přičemž růst probíhal převážně na úkor katolíků, jejichž podíl na celkovém počtu obyvatel klesl z 90,4% na 82,3%.

Katolická církev tuto konkurenci chápe, ale čelí chronickému nedostatku kněží. V důsledku toho se důležitým prostředkem k udržení věrných stává tvorba světců.

Volba latinskoamerického papeže jen odráží předchozí posun v zeměpisném rozložení nových světců. Od počátku dvacátého století – a nejzřetelněji od doby, kdy byl papežem Jan Pavel II. (1978-2005) – ochabuje tradiční převaha Itálie a dalších evropských zemí v počtu svatořečených osob. To se odráží v obou fázích kanonizačního procesu: v beatifikaci (neboli blahoslavení, které je první fází tohoto procesu a také současným statusem Jana Pavla II.) i v kanonizaci neboli svatořečení.