Utilitarian prison cells tower Friman/Wikimedia Commons

Benthamovy omyly, tehdy a dnes

MELBOURNE – V roce 1809 se zakladatel utilitarismu Jeremy Bentham pustil do práce na Knize omylů. Jeho cílem bylo odhalit mylné argumenty používané pro zablokování reforem, jako bylo zrušení „rotten boroughs“ – malých volebních obvodů s tak nízkým počtem voličů, že člena parlamentu mohl v podstatě vybírat silný pán či vlastník půdy, zatímco novější velká města typu Manchesteru zůstávala bez zastoupení.

Bentham nasbíral mnoho příkladů omylů, často z parlamentních rozprav. Do roku 1811 je seřadil do téměř 50 různých kategorií omylů s názvy typu: „Útočíte-li na nás, útočíte na vládu“, „Žádný precedenční argument“ nebo „Dobré v teorii, špatné v praxi“. (Jednou z věcí, na nichž se Bentham shoduje s Immanuelem Kantem, je právě posledně jmenovaný omyl: Je-li něco špatné v praxi, pak podle obou musí být chyba v teorii.)

Bentham byl tedy průkopníkem vědecké oblasti, která v posledních letech zaznamenala značný pokrok. Měl by radost z práce psychologů, kteří ukazují, že u nás existuje konfirmační zkreslení (upřednostňujeme a pamatujeme si spíše informace, které potvrzují, nikoliv vyvracejí naše přesvědčení), že systematicky nadhodnocujeme přesnost našeho přesvědčení (efekt přehnané sebedůvěry) a že máme sklon reagovat spíše na nelehký osud jediného identifikovatelného člověka než na utrpení velkého počtu osob, o nichž máme jen statistické informace.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/wKOcFCV/cs;