khrushcheva157_BettmannGetty Images_gorbachevreagan Bettmann/Getty Images

Největší demokrat, jakého kdy Rusko mělo

MOSKVA – „Všichni si musíme projít svou perestrojkou,“ Michail Gorbačovříkal často. Poslední vůdce Sovětského svazu podle tohoto kréda žil. Když se v roce 1985 stal generálním tajemníkem komunistické strany a zavedl program přestavby a glasnosti (otevřenosti), změnil dokonce i název své funkce a nechal si raději říkat prezident.

První a poslední sovětský prezident byl nejdemokratičtějším lídrem, kterého Rusko (faktické centrum SSSR) mělo v minulém století, ne-li za celou svou existenci. A v průběhu 31 let od zhroucení Sovětského svazu neochvějně trvala jeho víra v mír, vzájemné porozumění, dialog a demokracii.

Právě tyto hodnoty přivedly Gorbačova ke stažení Sovětského svazu z deset let trvající katastrofální války v Afghánistánu a v roce 1993 k tomu, aby penězi ze své Nobelovy ceny míru za rok 1990 pomohl financovat Novou gazetu, vlajkový mediální titul ruských demokratů, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov získal loni svou vlastní Nobelovu cenu míru. Vedle desítek dalších nezávislých mediálních titulů byla Novaja gazeta nucena pozastavit provoz krátce poté, co prezident Vladimir Putin v únoru zahájil svou „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině.

https://prosyn.org/VwWLpN4cs