0

Squashing the Superbugs

LONDÝN – Současná antibiotika se stávají čím dál více neefektivní, nejen v boji s běžnými chorobami jako je zápal plic či záněty močového ústrojí, ale také v léčbě škály infekcí jako je tuberkulóza a malárie, u kterých roste riziko, že se opět stanou neléčitelnými. S nedávným odhodláním lídrů G-7, které vyjádřili v nedávné společné deklaraci, kde se zavázali s vypořádáním se s “antimikrobiální rezistencí“ (AMR), je na čase, aby se do boje na další úrovni dala inkluzivnější G-20 – v čele s Čínou, která skupině poprvé předsedá.

Selhání v adresování AMR ovlivní každého, bez ohledu na jejich národnost nebo úroveň rozvoje jejich země. Do roku 2050 by mohlo zemřít deset milionů lidí v důsledku AMR, oproti 700 000 k dnešnímu dni, kdy jen Čína a Indie čítá zhruba milion trpících. V té době bude ztraceno již zhruba 100 trilionů dolarů z globálního HDP.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Žádná strategie G-7, jakkoliv dobře připravená, nemůže uspět bez zahrnutí zbytku mezinárodního společenství. Koneckonců, když infekce cestuje se svými nositeli, platí to i pro rezistenci, což znamená, že jediné řešení pro AMR je sdílené. Proto souhlasili členové Světové zdravotnické organizace s implementací “globálního akčního plánu pro AMR“ a vyzvali OSN ke svolání setkání politických lídrů na nejvyšší úrovni v roce 2016.

V rámci této snahy mají rodící se ekonomiky – s jejich velkými populacemi, rostoucím bohatstvím a zvyšujícím se vlivem – hrát mimořádně důležitou roli, v čele s Čínou. V Review on Antimicrobial Resistance (kterému předsedám) jsme již doporučili, aby Čína tuto roli zaujala, včetně diskuzí s některými čínskými politiky.

Mezi současností a rokem 2016 musí být pro Čínu připraveny podmínky, aby mohla jednat. Státy G-7 by tuto snahu měli podpořit konkrétními kroky, aby tak naplnili závazky, které prezentovali ve své společné deklaraci.

Jeden z těchto závazků je omezení užívání antibiotik v chovu zvířat. Některé evropské vlády již udělaly značný pokrok v regulaci této praxe. Spojené státy jednají pomaleji, ale v poslední době učinili některá podstatná politická rozhodnutí.

Asi nejlepší cestou, jak změnit způsob chovu hospodářských zvířat je tlak na hlavní potravinářské podniky – počin, kterého by nejefektivněji mohli dosáhnout konzumenti. A opravdu, rostoucí poptávka po zdravějším jídle, včetně masa bez antibiotik, již přiměla hlavní hráče potravinářského průmyslu jako McDonald’s, Costco a KFC, aby deklarovali svůj záměr přestat užívat maso zatížené antibiotiky.

Vlády by tohoto trendu měly využít tak, že uskuteční velkou kampaň v sociálních médiích, která zdůrazní chytřejší a zdravější zvyky, které by si lidé měli osvojit – zvyky, které by tak nepřímo snížily poptávku po antibioticích. Nízké náklady a potenciálně vysoké výnosy takové kampaně to celé činí ještě líbivější.

Další závazek zahrnutý ve společné deklaraci – zajistit, aby léky byly užívány jedině tehdy, kdy mají být – se možná zdá evidentní, ale ve skutečnosti představuje hlavní problém živící AMR. Klíčem pro tento problém je, jak je správně vyjádřeno v deklaraci, vyvinout a zlepšit přístup k diagnostickým nástrojům v místě péče.

Lepší diagnostické technologie jsou bezpochyby v dosahu světových top technologických firem. Investovat však budou jedině tehdy, když si budou jisté, že zdravotní systém použije jejich inovace. Pokud by vlády například dali příkazem, že musí být provedeny konkrétní diagnostické testy, než bude antibiotikum možné předepsat, měly by tak firmy potřebnou motivaci.

Takový požadavek by čelil kritice, kdy by někteří tvrdili, že testování trvá příliš dlouho a není tak vždy možné ho provést před započetím léčby. Ačkoliv to může být ve výjimečných případech pravda, je množství oblastí kde již rychlé a efektivní testy existují, ale nejsou obecně používány – jak v rozvojových, tak rozvinutých zemích.

Vezměme si například jednu z nejběžnějších infekcí, bolesti v krku. Ačkoliv jsou častěji virové a ne bakteriální, jsou běžně léčeny antibiotiky – přístup, který je nejen neefektivní, ale také přispívá k AMR.

Rychlý a jednoduchý test lékařskou štětičkou by tento problém mohl vyřešit – a jeden takový již existuje. Při testování jedním britským lékárnickým řetězcem (který, to je pravda, použil jen malý vzorek) redukoval test počet pacientů s antibiotiky o téměř 60%. Investice do rozvoje a nasazení této technologie by mohla vést ke značnému snížení zbytečné léčby bolestí v krku antibiotiky, nemluvě o snížení tlaku na systém zdravotní péče a ušetření času lékařů.

Třetí imperativ, doporučený Review a uznán skupinou G-7, je zlepšení dohledu nad šířením rezistentních infekcí, zejména v rozvojových zemích, kde jsou taková data nejřidší. V této oblasti ukazuje cestu naše vlastní vláda, v čele s ministrem financí Georgem Osbornem, který se zavázal přidělit 195 milionů liber na pomoc rozvojovým zemím v boji s AMR. Je pravděpodobné, že nadace také přislíbí finance na tuto iniciativu. Současně se americká vláda soustředí na podporu vývoje nových léků cestou Biomedical Advanced Research a Development Authority (BARDA).

Fake news or real views Learn More

Svět čelí mnoha výzvám a krizím, kde v podstatě všechny z nich budou k řešení vyžadovat silné politické odhodlání a významné investice. Faktem ale je, že co se týká AMR, tak mají vlády vzácnou příležitost předejít velké krizi a to jen při zlomku nákladů v porovnání s řešením krize, když by eskalovala. Například ve shonu řešit nedávné vypuknutí eboly v Západní Africe musely jen samotné Spojené státy přispět 5,4 miliardou dolarů z veřejných fondů. Přidejme úspory na systému zdravotní péče a dokonce i na zaměstnancích a společný akce pro boj s AMR se stává ještě více efektivní v oblasti nákladů.

Proto by vlády G-7 měli zintenzivnit svou snahu o řešení AMR. A proto by se také měly přidat Čína a další rodící se ekonomiky. Dohromady můžeme sílu naší současné medicíny.