0

Jak se hraje ruská ruleta se změnou klimatu

ŽENEVA – Sílící skepse a jednání uvízlá na mrtvém bodě vyvrcholily prohlášením, že kodaňská konference o klimatu ke komplexní globální klimatické dohodě nedospěje. Zklamání? Určitě. Ale kodaňský summit o klimatu byl odjakživa koncipován jako přechodný krok. Nejdůležitější věcí, o níž je třeba přemýšlet, je to, kam budeme směřovat dál.

Výraz „den poté“ se nejčastěji spojuje se slovem „kocovina“. Absence závazné dohody by mohla vyvolat globální kocovinu, a nejen na jediný den. Unaveni apokalyptickými prognózami, lidé od Kodaně chtěli zázrak. Zdánlivý neúspěch tedy může způsobit rozsáhlou, možná nevratnou ztrátu důvěry v politiky. Není potom divu, že se vlády snaží naše očekávání pečlivě řídit.

Politici s rozhodovacími pravomocemi se doposud nepostavili čelem tomu, jak blízko je možná svět ke klimatickému „bodu zhroucení“. Jenže zatímco splašené podnebí zůstává rizikem, zdivočelá politika už je skutečností. Oficiální vyjednávání je odtržené od reality. Podle nejnovějších vědeckých poznatků v současnosti projednávané návrhy povedou k oteplení o víc než 4°C během tohoto století – tedy o dvojnásobek maxima ve výši 2°C přijatého skupinou G8 a dalšími lídry. Tím vzniká více než 50% pravděpodobnost, že světové klima bod zhroucení překročí.

Dohoda založená na parametrech, které teď leží na jednacím stole, by nás tudíž dostala do situace nebezpečnější než ruská ruleta. Abychom se vyhnuli jak kocovině z absence dohody, tak sebeklamu chabé dohody, potřebujeme určitý průlom – a v Kodani jej stále ještě lze dosáhnout.