57

Vynález nerovnosti

LONDÝN – Všichni jako by dnes probírali – a odsuzovali – současnou stoupající úroveň ekonomické nerovnosti. V reakci na zarážející statistiky, jako je nedávné zjištění Oxfamu, že 62 nejbohatších lidí světa vlastní stejný majetek jako 3,6 miliardy nejchudších, stoupá popularita levicových politiků, jako jsou Bernie Sanders ve Spojených státech nebo Jeremy Corbyn ve Velké Británii. Dnešní ideologicky podbarvené debaty však zjednodušují otázku, která je navýsost složitá – a podmíněná procesy, jimž plně nerozumíme.

Mnozí účastníci diskuse o nerovnosti dnes citují knihu francouzského ekonoma Thomase Pikettyho Kapitál v 21. stoletíz roku 2014, která přináší tři klíčové argumenty. Za prvé se v posledních 30 letech setrvale zvyšuje poměr bohatství k příjmům. Za druhé platí, že pokud je celkový výnos z bohatství vyšší než růst příjmů, pak zákonitě dochází ke koncentraci bohatství. A za třetí je nutné tuto rostoucí nerovnost obrátit konfiskačním zdaněním dříve, než zničí společnost.

Tyto argumenty mohou na první pohled působit přesvědčivě. První konstatování však není v podstatě ničím více než banální pravdou, zatímco druhé zneplatňují samotná Pikettyho data, pročež se třetí stává irelevantním.

Piketty si všímá rostoucího poměru bohatství k příjmům od roku 1970 do roku 2010 – toto období však rozděluje významná změna měnového prostředí. Od roku 1970 do roku 1980 zakoušely západní ekonomiky rostoucí inflaci doprovázenou zvyšováním úrokových sazeb. Poměr bohatství k příjmům se v tomto období zvyšoval v západních zemích jen mírně, pokud vůbec.