LONDÝN – Nedávným volbám do Evropského parlamentu vévodila deziluze a zoufalství. Pouhých 43 % Evropanů se obtěžovalo volit – a mnozí zběhli od zavedených stran, často k extremistům orientovaným proti EU. Navíc oficiální výsledky rozsah všeobecné nespokojenosti podhodnocují; mnozí z těch, kdo dali hlas tradičním stranám, volili zdráhavě, z nouze, faute de mieux.
Toto politické zemětřesení má řadu příčin, ale těmi největšími jsou přetrvávající mizérie snížených životních úrovní, dvouciferné míry nezaměstnanosti a potemnělé naděje do budoucna. Valící se krize Evropy rozcupovala důvěru ve schopnosti a pohnutky tvůrců politik, kteří jí nedokázali předejít, stále se jim nedaří ji vyřešit a finančně sanovali banky a jejich věřitele a přitom způsobili bolest voličům (sobě však nikoliv).
Krize trvá tak dlouho, že už se jako neuspokojivá začala jevit většina vládních stran (a technokratů). V eurozóně byly postupně vlády všech barev hrubě dotlačeny k zavedení chybných a nespravedlivých politik, jež požaduje německá vláda a prosazuje Evropská komise. Německá kancléřka Angela Merkelová sice označuje vzestup podpory extremistů za „hodný politování,“ leč podstatnou zodpovědnost za něj nese právě její vláda – a obecněji orgány EU.
LONDÝN – Nedávným volbám do Evropského parlamentu vévodila deziluze a zoufalství. Pouhých 43 % Evropanů se obtěžovalo volit – a mnozí zběhli od zavedených stran, často k extremistům orientovaným proti EU. Navíc oficiální výsledky rozsah všeobecné nespokojenosti podhodnocují; mnozí z těch, kdo dali hlas tradičním stranám, volili zdráhavě, z nouze, faute de mieux.
Toto politické zemětřesení má řadu příčin, ale těmi největšími jsou přetrvávající mizérie snížených životních úrovní, dvouciferné míry nezaměstnanosti a potemnělé naděje do budoucna. Valící se krize Evropy rozcupovala důvěru ve schopnosti a pohnutky tvůrců politik, kteří jí nedokázali předejít, stále se jim nedaří ji vyřešit a finančně sanovali banky a jejich věřitele a přitom způsobili bolest voličům (sobě však nikoliv).
Krize trvá tak dlouho, že už se jako neuspokojivá začala jevit většina vládních stran (a technokratů). V eurozóně byly postupně vlády všech barev hrubě dotlačeny k zavedení chybných a nespravedlivých politik, jež požaduje německá vláda a prosazuje Evropská komise. Německá kancléřka Angela Merkelová sice označuje vzestup podpory extremistů za „hodný politování,“ leč podstatnou zodpovědnost za něj nese právě její vláda – a obecněji orgány EU.