5

Vykupovat zpět, nebo investovat vpřed?

LONDÝN – Když mě britský ministerský předseda David Cameron požádal, abych vedl revizní skupinu zaměřenou na antimikrobiální rezistenci, poslední, co bych od přijetí takového postavení očekával, je, že mě přivede ke zpochybnění jednoho z nejpopulárnějších nástrojů finančního řízení firem: zpětného odkupu akcií.

Problém antimikrobiální rezistence je vážný. Nebude-li se řešit, do roku 2050 by mohl být příčinou úmrtí zhruba deseti milionů lidí ročně, víc, než kolik v současnosti zemře na rakovinu, a dále ohromujících sto bilionů dolarů ekonomických škod. Naštěstí ale můžeme pro zmírnění této hrozby mnoho udělat – za předpokladu, že bude k dispozici dostatek zdrojů.

Jednou důležitou cestou je pracovat na vývoji nových léků. Revize antimikrobiální rezistence v chystané zprávě odhaduje, že uvést nová antimikrobiotika na trh a zlepšit jejich aplikaci bude stát 25 miliard dolarů – což je sice významná částka, ale bledne vedle toho, kolik by společnost stálo neřešení problému. Jedná se zhruba o sumu, jakou dvě největší farmaceutické společnosti na světě letos utratí za zpětný odkup svých akcií.

Přestože revizní skupina ještě nepředložila doporučení jak vývoj nových léků financovat, pokládám za zjevné, že je jistě v možnostech farmaceutického průmyslu přispět. Obvyklým argumentem výrobců léčiv je, že potřebují garanci odměny, mají-li investovat do vývoje medikamentů, u nichž je nepravděpodobné, že by jim zajistily takové výnosy, jaké jim mohou přinést jiné investice. Jediným jistým způsobem jak vývoj léku zajistit, prohlašují, je nechat růst ceny, dokud se poptávka neprotne s nabídkou.