0

Migrace v pohybu

LONDÝN – Organizace spojených národů v roce 2000 stanovila Rozvojové cíle tisíciletí (RCT), aby popohnala pokrok směřující k dosažení významných rozvojových met, například snížení chudoby, podpory genderové rovnosti a potlačování nemocnosti. Jedno klíčové téma však tvůrci RCT přehlédli: migraci. Naštěstí se zdá, že v rozvojové agendě pro období po roce 2015 světoví lídři tutéž chybu neudělají.

Přesvědčit svět, že si migrace zaslouží přední místo v agendě pro období po roce 2015, by měl už jen rozsah remitencí. Loni migranti z rozvojových zemí poslali svým rodinám odhadem 414 miliard dolarů – trojnásobek úhrnu oficiální rozvojové pomoci. Víc než miliarda lidí na takové prostředky spoléhá, že jim pomohou zaplatit vzdělávání, zdravotní péči, vodu a sanitaci. A jako by to nestačilo, remitence mají důležité makroekonomické přínosy, neboť zemím dávají možnost zaplatit nezbytný import, dostat se na soukromé kapitálové trhy a splnit podmínky pro nižší úrokové sazby u suverénního dluhu.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Mnoha přínosy migrace se však plýtvá. Finanční zprostředkovatelé si v průměru strhávají 9 % remitencí, z loňských výdělků migrantů v celkové odhadované výši 49 miliard dolarů. Nenasytní náboroví zprostředkovatelé, kteří si často nechávají třetinu migrantovy výplaty, vyvádějí další miliardy. Nevyčíslitelnou daň na lidech si přitom vybírají převaděči a obchod s lidmi, vykořisťování a diskriminace.

Právě tady přichází na řadu rozvojová agenda pro období po roce 2015. Správnými pobídkami lze vlády a firmy pobídnout k uskutečňování politik zaměřených na to, aby k chudým rodinám doputovalo víc prostředků, a zároveň k úsilí o ochranu práv migrantů a prevenci diskriminace.

Současně tato agenda může přispět ke změně pohledu na migranty. Za současné situace je migrace často pokládána za známku neschopnosti domovské země zajistit adekvátní příležitosti, přičemž místní lidé v cílových zemích jsou přesvědčeni, že jim migranti berou práci, snižují mzdy nebo zneužívají sociální systémy.

Jenže skutečnost, že 9 % britských občanů žije v cizině, dokládá, že lidé se stěhují bez ohledu na bohatství své domoviny. Důkazy navíc ukazují, že migranti víc přispívají, než čerpají, neboť pomáhají přenosu znalostí, obchodu, turistice, investicím a jako podnikatelé i tvorbě pracovních míst a zároveň dělají důležitou práci, do které se místním nechce – od péče o děti a seniory přes zajištění chodu hotelů a restaurací až po sklizeň úrody.

Vzhledem k nepopiratelným přínosům migrace by se mohlo zdát překvapivé, že nejsou součástí RCT. Potíž je v tom, že v roce 2000 nebyl ani dostatek důkazů o účincích migrace na rozvoj, ani politická podpora, která by zajistila její zařazení do programu.

To už dnes neplatí. Skupina zemí, mezinárodních agentur a nevládních organizací předložila Otevřené pracovní skupině OSN pro cíle udržitelného rozvoje (orgánu, jehož úkolem je napomoci rokování o agendě pro období po roce 2015) přesvědčivé argumenty, že migrace může snižovat chudobu a vyvolávat hospodářský růst.

Návrh skupiny – zahrnující nižší remitenční náklady, vyšší převoditelnost penzí a důrazný postup proti obchodování s lidmi – požaduje konkrétní soubor cílů a indikátorů, které by příští rozvojovou agendu podstatným způsobem obohatily. Vyzývá dokonce k zohledňování migrantů při měření pokroku u ostatních cílů, jako je zajišťování slušné práce a rovný přístup ke zdravotnickým službám.

Za touto snahou je vzedmutí politické podpory. Loni v říjnu, když se Valné shromáždění OSN teprve podruhé sešlo, aby debatovalo o migraci, členské státy jednohlasně přijaly deklaraci, která vyzývá k zahrnutí migrace do agendy pro období po roce 2015. Rada Mezinárodní organizace pro migraci zveřejnila v listopadu podobné usnesení a tato kampaň přilákala další podporu ze strany skupin občanské společnosti a mezinárodních organizací.

Mezinárodní společenství se zavázalo učinit lidi středobodem rozvojové agendy pro období po roce 2015. Tento závazek nelze vyjádřit lépe než uznáním nenahraditelné úlohy, již migranti plní, a ochranou jejich práv. Za tímto účelem musí agenda vytvořit základ pro trvalá a smysluplná globální partnerství pro migraci a pohyb osob, podobná snahám v rámci RCT, aby obchod a přenos technologií napomáhaly rozvoji.

Za těmito cíli však nestojí všichni. Hrstka národních lídrů by mohla zahrnutí migrace vetovat, kvůli neopodstatněným obavám z domácích politických důsledků.

Aby se takovému výsledku předešlo, je důležité si uvědomit, že průzkumy veřejného mínění obvykle poukazují na obavy veřejnosti z neregulované migrace, leč nikoliv z legální migrace či žadatelů o azyl. I v Evropě, kde je na vzestupu populismus, jsou občané osvícenější než jejich vůdci: 69 % Evropanů říká, že legální migrace se neobávají, a 62 % nevěří, že migranti berou místním pracovní místa. Nejvyšší veřejnou podporu mají vlády například v Německu a Švédsku, které migraci dobře řídí a investují do integrace.

Počet migrantů, jež země přivítá, je záležitostí, kterou si může rozhodnout jen ona sama. Avšak to, jak se zachází s migranty, zda jim zůstává, co si vydělají, a jak mnoho přispívají ke společenskému a hospodářskému rozvoji, jsou témata důležitá pro všechny. Mezinárodní právo vyžaduje dodržování lidských práv všech migrantů, bez ohledu na jejich status, což je také zásadní podmínka individuálního a kolektivního rozvoje.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Migrace – je-li bezpečná, legální a dobrovolná – je nejstarší strategií snižování chudoby a lidského rozvoje. Zdá se, že tato dlouho přehlížená skutečnost konečně začíná pronikat do povědomí a že správným směrem posouvá diskusi o rozvojové agendě pro období po roce 2015.

Z angličtiny přeložil David Daduč