Filozofie na špici

MELBOURNE – Zpráva Harvardovy univerzity způsobila loni poprask, poněvadž ukázala, že podíl studentů ve Spojených státech, kteří dokončili bakalářské studium humanitních oborů, klesl ze 14% na 7%. Dokonce i elitní univerzity, jako například samotný Harvard, zažily podobný pokles. Navíc se zdá, že se klesající trend v posledních letech zvýrazňuje. Hovoří se i o krizi humanitních oborů.

Nevím toho o humanitních neboli společenskovědních oborech jako celku dost, abych mohl komentovat, co způsobuje tento úbytek zapsaných studentů. U řady společenskovědních disciplín se zřejmě nepokládá za pravděpodobné, že by mohly vést k naplňující kariéře, ba ani k jakékoliv kariéře. Možná je to tím, že některé obory nedokážou uspokojivě sdělovat lidem zvenčí, čím se zabývají a proč je to důležité. Případně, jakkoliv je obtížné to akceptovat, to není jen otázka komunikace: některé společenskovědní disciplíny se možná opravdu staly méně důležitými pro vzrušující a rychle se měnící svět, v němž žijeme.

Vyjmenovávám tyto možnosti, aniž bych o kterékoliv z nich vynášel soudy. Vím však něco o svém vlastním oboru, totiž o filozofii, která prostřednictvím své praktické stránky zvané etika stěžejním způsobem přispívá k nejnaléhavějším debatám, jaké můžeme vést.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/0hIw4e0/cs;