Filozofie na špici

MELBOURNE – Zpráva Harvardovy univerzity způsobila loni poprask, poněvadž ukázala, že podíl studentů ve Spojených státech, kteří dokončili bakalářské studium humanitních oborů, klesl ze 14% na 7%. Dokonce i elitní univerzity, jako například samotný Harvard, zažily podobný pokles. Navíc se zdá, že se klesající trend v posledních letech zvýrazňuje. Hovoří se i o krizi humanitních oborů.

Nevím toho o humanitních neboli společenskovědních oborech jako celku dost, abych mohl komentovat, co způsobuje tento úbytek zapsaných studentů. U řady společenskovědních disciplín se zřejmě nepokládá za pravděpodobné, že by mohly vést k naplňující kariéře, ba ani k jakékoliv kariéře. Možná je to tím, že některé obory nedokážou uspokojivě sdělovat lidem zvenčí, čím se zabývají a proč je to důležité. Případně, jakkoliv je obtížné to akceptovat, to není jen otázka komunikace: některé společenskovědní disciplíny se možná opravdu staly méně důležitými pro vzrušující a rychle se měnící svět, v němž žijeme.

Vyjmenovávám tyto možnosti, aniž bych o kterékoliv z nich vynášel soudy. Vím však něco o svém vlastním oboru, totiž o filozofii, která prostřednictvím své praktické stránky zvané etika stěžejním způsobem přispívá k nejnaléhavějším debatám, jaké můžeme vést.

https://prosyn.org/0hIw4e0cs