7

Filozofie na špici

MELBOURNE – Zpráva Harvardovy univerzity způsobila loni poprask, poněvadž ukázala, že podíl studentů ve Spojených státech, kteří dokončili bakalářské studium humanitních oborů, klesl ze 14% na 7%. Dokonce i elitní univerzity, jako například samotný Harvard, zažily podobný pokles. Navíc se zdá, že se klesající trend v posledních letech zvýrazňuje. Hovoří se i o krizi humanitních oborů.

Nevím toho o humanitních neboli společenskovědních oborech jako celku dost, abych mohl komentovat, co způsobuje tento úbytek zapsaných studentů. U řady společenskovědních disciplín se zřejmě nepokládá za pravděpodobné, že by mohly vést k naplňující kariéře, ba ani k jakékoliv kariéře. Možná je to tím, že některé obory nedokážou uspokojivě sdělovat lidem zvenčí, čím se zabývají a proč je to důležité. Případně, jakkoliv je obtížné to akceptovat, to není jen otázka komunikace: některé společenskovědní disciplíny se možná opravdu staly méně důležitými pro vzrušující a rychle se měnící svět, v němž žijeme.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Vyjmenovávám tyto možnosti, aniž bych o kterékoliv z nich vynášel soudy. Vím však něco o svém vlastním oboru, totiž o filozofii, která prostřednictvím své praktické stránky zvané etika stěžejním způsobem přispívá k nejnaléhavějším debatám, jaké můžeme vést.

Jsem filozof, takže byste můj názor právem mohli pokládat za zaujatý. Naštěstí mohu čerpat z nezávislé zprávy vypracované švýcarským mozkovým trustem Gottlieb Duttweiler Institute (GDI), která moje tvrzení podporuje.

GDI nedávno zveřejnil žebříček stovky největších globálních myšlenkových lídrů pro rok 2013. Na seznamu figurují ekonomové, psychologové, spisovatelé, politologové, fyzikové, antropologové, informační vědci, biologové, podnikatelé, teologové, lékaři a zástupci několika dalších oborů. Přesto jsou tři z prvních pěti globálních myslitelů filozofy: Slavoj Žižek, Daniel Dennett a já. Čtvrtého filozofa Jürgena Habermase klasifikuje GDI jako sociologa, avšak zpráva připouští, že také on může být pokládán za filozofa.

Jediným globálním myšlenkovým lídrem v první pětici, který se nezabývá filozofií, je Al Gore. V první stovce najdeme více ekonomů než myslitelů z kteréhokoliv jiného samostatného oboru, avšak nejvýše hodnocený ekonom Nicholas Stern zaujímá celkově desáté místo.

Může být skutečně pravda, že čtyři z pěti nejvlivnějších myslitelů světa se zabývají společenskovědními disciplínami a 3-4 z nich působí v oboru filozofie? Abychom tuto otázku zodpověděli, musíme se zeptat, co vlastně GDI měří, když žebříček globálních myšlenkových lídrů sestavuje.

GDI si klade za cíl identifikovat „myslitele a myšlenky, které mají ohlas v globální infosféře jako celku“. Infosféra, z níž se čerpají data, je možná globální, ale zároveň je pouze anglickojazyčná, což může vysvětlovat, proč v první stovce nemá zastoupení žádný čínský myslitel. Existují tři podmínky uchazečství: kandidát musí působit převážně jako myslitel, musí být známý mimo hranice svého oboru a musí být vlivný.

Žebříček je amalgámem mnoha různých měření včetně zjišťování, nakolik rozsáhle jsou daní myslitelé sledováni na YouTube, kolik mají odběratelů na Twitteru a jak výrazně figurují v blogosféře a wikisféře. Výsledek naznačuje důležitost příslušného myslitele napříč státy i obory a hodnocení vybírá ty myslitele, o nichž se nejvíce hovoří a kteří rozpoutávají širší debatu.

Žebříček se bude nepochybně rok od roku lišit. Musíme však dospět k závěru, že v roce 2013 byla hrstka filozofů ve světě idejí obzvláště vlivná.

To by nebyla žádná novinka pro aténské vládce, kteří pokládali Sokratovo působení za natolik rušivé, že ho poslali na smrt za „kažení mládeže“. Stejně tak to nebude novinka pro jakéhokoliv člověka obeznámeného s mnoha úspěšnými snahami dostat filozofii na širší trh.

Je zde například časopis Philosophy Nowa jeho ekvivalenty v jiných jazycích. Jsou zde podcasty Philosophy Bites, řada blogů a bezplatné internetové kurzy, které lákají desetitisíce studentů.

Rostoucí zájem o úvahy nad vesmírem a našimi životy je možná výsledkem faktu, že nejméně pro miliardu lidí na planetě se do značné míry podařilo vyřešit problémy spojené se zajištěním potravin, přístřeší a osobní bezpečnosti. To nás vede k otázce, co dalšího ještě od života chceme nebo bychom měli chtít, a právě tak zní výchozí otázka mnoha směrů filozofického bádání.

Provozování filozofie – myšlení a diskuse o ní, nikoliv jen její pasivní četba – rozvíjí naše schopnosti kritického úsudku, a tím nás připravuje na mnoho výzev rychle se měnícího světa. Snad právě proto dnes řada zaměstnavatelů horlivě přijímá absolventy, kteří dosahovali dobrých výsledků v kurzech filozofie.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Ještě překvapivější a příznačnější je způsob, jímž může kurz filozofie změnit člověku život. Z vlastní zkušenosti vím, že absolvování kurzu filozofie může přivést studenty k tomu, že se z nich stanou vegani, že se rozhodnou pro kariéru, která jim umožní věnovat polovinu příjmu charitativním organizacím, ba dokonce že darují ledvinu neznámému člověku. Kolik jiných oborů to o sobě může říct?

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.