Mohammed Abed/Getty Images

Vzdělání nepočká

LONDÝN – „Rozpomeň se na tvář nejchudšího a nejslabšího člověka, jehož jsi viděl, a polož si otázku, zda krok, který zvažuješ, přijde jemu k užitku.“ Tato slova, která v roce 1948 vyřkl Mahátma Gándhí, by se měla pokládat za zkoušku naší upřímnosti a za hozenou rukavici našemu sebeuspokojení, když přemýšlíme o osudu 30 milionů dětí, které občanské války a přírodní pohromy připravily o domov.

Kvůli krizím je dnes bezprizorních více chlapců a děvčat než kdykoliv od roku 1945. Tyto děti pravděpodobně stráví školní léta bez toho, aby kdy vstoupily do učebny, jejich nadání zůstane nerozvinuté a jejich potenciál nevyužitý. Na světě dnes žije 75 milionů mladých lidí, jejichž vzdělávání přerušil konflikt či krize. Přesto nás ani naléhavost situace – a mezinárodní právo, které nařizuje vzdělání pro všechny děti bez střechy nad hlavou – nedokázala vybudit k akci.

U dětí bez střechy nad hlavou existuje vyšší pravděpodobnost, že se stanou nejmladšími dělníky v továrně, nejmladšími nevěstami u oltáře a nejmladšími vojáky v zákopu. Děti bez příležitostí jsou zranitelné vůči extremistům a radikalizaci. Každý rok se téměř půl milionu dívek stává předmětem obchodu s bílým masem a mizí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/dPyzjRe/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.