Partnerství? Jaké partnerství?

LONDÝN – Politika Evropské unie vůči východním sousedům je navzdory zahájení nového projektu Východní partnerství plná problémů. Evropské veřejné mínění je stále více zahleděné do sebe a tu a tam i protekcionistické. Co je tedy zapotřebí udělat se „šedou zónou“ na východ od Evropy – se šesti zeměmi, které dnes leží mezi EU a Ruskem? Nečinnost je nepřijatelná. Hospodářská krize tento region ošklivě zasáhla a vnitřní politický chaos a vážné bezpečnostní hrozby situaci dále zhoršily.

Idea „Východního partnerství“ (VP) vzešla z polsko-švédské iniciativy počátkem loňského léta. Na poměry EU tedy byla realizována velice rychle. Nová iniciativa se týká výlučně oblasti na východ od unie – Ukrajiny, Moldávie, Běloruska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu – a má být doplňkem Evropské politiky sousedství. Disponuje malým množstvím nových zdrojů a omezeným rozpočtem na technické projekty (600 milionů dolarů po dobu čtyř let pro všech šest zemí). Idea je taková, že VP vyšle do těchto zemí pozitivní signál, změní atmosféru, ve které se o tomto regionu diskutuje v EU, a pomalu ho pomůže vtáhnout na oběžnou dráhu unie.

Rusko tato nabídka rozladila. Také EU však má s touto iniciativou problémy. Například jí dalo obrovskou práci přesvědčit nejvyšší představitele, aby se v Praze ve čtvrtek objevili. A ti, kdo souhlasili, že přijedou, nejsou pro region dobrou reklamou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Sh78pgh/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.