40

Jsme ve válce

PAŘÍŽ – Už od lednových teroristických útoků na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo a na košer supermarket Pařížané věděli, že barbarství číhá za rohem a udeří znovu. Jedna věc je však něco vědět a předpokládat to, a něco zcela jiného je být konfrontován s chmurnou realitou. V pátek v noci nás tato realita drsně zasáhla. Jsme ve válce. Bylo by mylné – ba přímo nebezpečné – to nepřiznat. A vítězství bude vyžadovat jasnost, jednotu a neústupnost.

Jasnost analýzy teď potřebujeme ze všeho nejvíc. Svého nepřítele sotva známe – známe jen intenzitu jeho nenávisti a hloubku jeho krutosti. Abychom jeho strategii pochopili, musíme ho brát takového, jakým je: jako inteligentního – a svým způsobem i racionálního – protivníka. Až příliš dlouho jsme jím opovrhovali a podceňovali ho. Je naléhavě důležité, abychom nyní změnili kurz.

Strategie teroru Islámského státu vnesla v posledních několika týdnech smrt do ulic Ankary, Bejrútu a Paříže i na oblohu nad Sinajem. Totožnost obětí nenechává nikoho na pochybách, jaký je zamýšlený vzkaz. „Kurdové, Rusové, libanonští šíité, Francouzi: Útočíte na nás, takže vás budeme zabíjet.“

Načasování útoků toho prozrazuje stejně jako národnost obětí. Čím více Islámský stát prohrává v terénu a ztrácí kontrolu nad územím v Sýrii a Iráku, tím větší cítí pokušení přenášet válku jinam, aby odradil další intervence. Například synchronizované útoky v Paříži se časově shodovaly se ztrátou iráckého města Sindžár Islámským státem.