JERUZALÉM – Přestože hlavní titulky novin po celém světě patří krizi kolem námořních zásahů Izraele, jimiž bránil svou blokádu Gazy, na Středním východě se odehrává cosi s mnohem větším dějinným významem. Palestinská národní správa se chystá k vydání jednostranné deklarace nezávislosti a podniká konkrétní praktické kroky pro to, aby byla taková deklarace životaschopná.
Když americký prezident Barack Obama jmenoval bývalého senátora George Mitchella svým zvláštním vyslancem pro mírová vyjednávání na Středním východě, Mitchellovým pověřením bylo do dvou let dosáhnout nejen dohody mezi Izraelem a Palestinci, ale také všeobecného míru mezi židovským státem a celým arabským světem. Jenže jediné, čím se Mitchell po 15 měsících ve funkci a po nesčetných návštěvách v regionu může pochlubit, je dohoda mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, že zahájí nepřímé „sbližovací rozhovory“ – od nichž se očekává, že časem povedou k přímým rozhovorům.
Když člověk vezme v úvahu, že obě strany spolu vedou přímá jednání už 15 let, Mitchellův výkon působí ještě zanedbatelněji. Jediné, co lze za takových okolností se vší slušností – a realismem – učinit, je označit Mitchellovu práci za neúspěch.
JERUZALÉM – Přestože hlavní titulky novin po celém světě patří krizi kolem námořních zásahů Izraele, jimiž bránil svou blokádu Gazy, na Středním východě se odehrává cosi s mnohem větším dějinným významem. Palestinská národní správa se chystá k vydání jednostranné deklarace nezávislosti a podniká konkrétní praktické kroky pro to, aby byla taková deklarace životaschopná.
Když americký prezident Barack Obama jmenoval bývalého senátora George Mitchella svým zvláštním vyslancem pro mírová vyjednávání na Středním východě, Mitchellovým pověřením bylo do dvou let dosáhnout nejen dohody mezi Izraelem a Palestinci, ale také všeobecného míru mezi židovským státem a celým arabským světem. Jenže jediné, čím se Mitchell po 15 měsících ve funkci a po nesčetných návštěvách v regionu může pochlubit, je dohoda mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, že zahájí nepřímé „sbližovací rozhovory“ – od nichž se očekává, že časem povedou k přímým rozhovorům.
Když člověk vezme v úvahu, že obě strany spolu vedou přímá jednání už 15 let, Mitchellův výkon působí ještě zanedbatelněji. Jediné, co lze za takových okolností se vší slušností – a realismem – učinit, je označit Mitchellovu práci za neúspěch.