Palestina na rozcestí

Ve dlouho očekávaném projevu prezidenta Bushe o Blízkém východě zazněla vedle slov naděje pro obě strany také slova krajně odměřená. Pokud jde o naděje, ty jsou jasné: Izraelci si zaslouží bezpečnost a život beze strachu ze sebevražedných atentátníků a dalších projevů terorismu; Palestinci si zaslouží důstojné zacházení, konec izraelské okupace, nezávislost a státní svrchovanost.

Odměřenost patřila jen a pouze současnému palestinskému vedení; jméno Jásira Arafata ovšem nepadlo. Bush se jasně vyslovil pro nové palestinské vedení, které nebude "kompromitováno terorismem". Vyzdvihl, že současné vedení proti terorismu nebojovalo, ale spíš ho podporovalo a dokonce s ním "kšeftovalo". Odsoudil Palestinskou samosprávu za to, že odmítá mírové návrhy Izraele, a přislíbil americkou podporu při budování palestinského státu pod podmínkou, že Palestinci provedou změny na svých vedoucích postech. Neopomněl zopakovat, že "ke vzniku palestinského státu terorismus nepomůže".

Více odsoudit Arafata a celé palestinské vedení snad už ani nejde. Bush jasně naznačuje, že Arafat není partnerem pro mír, že dohody z Osla jsou vlastně odepsané a že tím pádem Palestinská samospráva, na jejichž základě vznikla, už neexistuje. Bush tak vlastně opatrně žongluje na hranici mezi arabským tlakem na podporu vzniku palestinského státu a svým vlastním slibem bojovat proti terorismu a nepodporovat počínání sebevražedných atentátníků.

https://prosyn.org/ZZm8mYXcs