Zdá se, že každý týden znamená pro Palestinu další krok zpět. Snaha prezidenta Mahmúda Abbáse svolat palestinské zákonodárné shromáždění, která ztroskotala na bojkotu ze strany Hamásu, může neúprosně vést až ke konečnému zhroucení politických struktur vytvořených na základě dohod z Osla. Bohužel je to jen poslední kapitola v tragických palestinských dějinách poznamenaných nezdařenými pokusy o vytvoření národního státu.
Palestinci vidí své dějiny jako boj proti sionismu a Izraeli. Skutečnost je však složitější a provázejí ji opakované nezdary při vytváření soudržné politické entity, a to i v dobách, kdy k tomu vybízely historické příležitosti.
Zřejmě k prvnímu selhání došlo ve 20. letech minulého století, kdy britská mandátní vláda v Palestině podněcovala obě národní komunity – židovskou a arabskou – k zakládání komunálních samosprávních institucí, jež by měly na starost školství, sociální otázky, bydlení a místní správu.
Zdá se, že každý týden znamená pro Palestinu další krok zpět. Snaha prezidenta Mahmúda Abbáse svolat palestinské zákonodárné shromáždění, která ztroskotala na bojkotu ze strany Hamásu, může neúprosně vést až ke konečnému zhroucení politických struktur vytvořených na základě dohod z Osla. Bohužel je to jen poslední kapitola v tragických palestinských dějinách poznamenaných nezdařenými pokusy o vytvoření národního státu.
Palestinci vidí své dějiny jako boj proti sionismu a Izraeli. Skutečnost je však složitější a provázejí ji opakované nezdary při vytváření soudržné politické entity, a to i v dobách, kdy k tomu vybízely historické příležitosti.
Zřejmě k prvnímu selhání došlo ve 20. letech minulého století, kdy britská mandátní vláda v Palestině podněcovala obě národní komunity – židovskou a arabskou – k zakládání komunálních samosprávních institucí, jež by měly na starost školství, sociální otázky, bydlení a místní správu.