Pákistánská válka všech proti všem

Spojenectví v boji proti terorismu uzavřené mezi pákistánským prezidentem Parvízem Mušarafem a Spojenými státy není imperativem pouze pro Ameriku, ale i pro Pákistán - stát s muslimskou většinou, jehož sociální strukturu trhá na kusy ozbrojený radikalismus a bezpráví. Ukáže se však zaměření výlučně na vojenskou moc v konečném důsledku jako kontraproduktivní?

Pákistánská komise pro lidská práva, jež je zřejmě nejvěrohodnějším orgánem zabývajícím se lidskými právy v zemi, sice uvádí, že „násilí, které je dnes hluboce zakořeněno ve společnosti, je třeba v nadcházejících letech vymýtit", ale zároveň dodává, že tento úkol „vyžaduje rozsáhlejší kroky, než je pouhé chytání, zadržování a mučení těch, které úřady označí za radikály".

Ve svých výhradách vůči způsobu, jakým je válka proti al-Káidě a Talibanu vedena, se mnozí příslušníci nepatrné pákistánské střední třídy ocitají v jednom šiku s lidmi, kteří se jim protiví: s extremisty, jejichž pokřivená religiozita poškozuje tolerantní verzi islámu, která v této oblasti převládá. Mnozí na kariéru orientovaní obyvatelé měst tak musí řešit tíživé dilema: jak uvést v soulad touhu po lepším životním stylu symbolizovaném Amerikou se stále rostoucí nelibostí vůči politice Spojených států.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/wG80Xak/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.