Íránský stín nad Pákistánem

Jak se Pákistán a jeho prezident Parvíz Mušaraf v důsledku atentátu na Bénazír Bhuttovou utápějí v nejistotě, črtají se paralely s pádem šáha a islámskou revolucí v Íránu roku 1979. Opět tu máme „proamerického“ autokrata, jemuž překotně vyklouzává moc z rukou, a americký spojenec mu jen váhavě stojí po boku. Liberální elita a inteligence proti diktátorovi ostře vystupují, přesvědčeny, že jejich země má našlápnuto k sekulární demokracii.

Zjevným poučením, které je třeba si z roku 1979 vzít, je, že Amerika celý svůj strategický vztah s Íránem pošetile vložila na bedra nepopulárního diktátora. Když se režim rozdrolil, totéž se přihodilo americké schopnosti uskutečňovat tu své zájmy.

Íránská revoluce ale skýtá ponaučení i pákistánským liberálům: íránská inteligence, posedlá vyhnáním šáha, se nechala ošálit iluzemi o společnosti, v níž žila, a o své schopnosti vyjít z náhlého politického pozdvižení vítězně. Jakmile šáh odešel, radikální menšina, ochotná za svou věc bojovat a zemřít, „umírněnou většinu“ zhltla a zakrátko ustavila islamistický řád.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/o6hC7Vk/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.