pakistani student Rana Sajid Hussain/Pacific Press/LightRocket via Getty Images

Lokálním myšlením k lepšímu rozvoji

ISLÁMÁBÁD – V říjnu 2018 přinesly pákistánské televizní stanice reportáž o tom, jak místní úřady v okrese Pišin v provincii Balúčistán budují malou hráz, aby vyřešili častá sucha v oblasti. Místo aby akceptovaly vládní návrh na vybudování hráze za cenu 10 milionů pákistánských rupií (71 000 dolarů), rozhodly se postavit hráz samy za pouhých 2,1 milionu rupií v rámci programu rozvoje venkova financovaného Evropskou unií.

Tento soběstačný přístup k rozvoji nese ovoce i jinde v Pákistánu. Okres Hunza na dalekém severu země vykazuje gramotnost 95% – nejvyšší v Pákistánu – díky úspěšným komunitním školám, kterých je zde více než málo kvalitních státních škol. A po vzoru pilotního projektu Orangi na okraji Karáčí vybudovala místní komunita s technickou pomocí nevládní organizace kanalizační systém a financovala 70% celkových nákladů.

Nejde přitom o ojedinělé případy. Místní komunity po celém Pákistánu jsou frustrované slabými či chybějícími státními službami a přebírají větší roli v rozvojových projektech. Pokud se toto zapojování komunit všeobecně rozšíří, mohlo by snížit zátěž na státní finance a umožnit, aby se země rozvíjela inkluzivnějším a trvaleji udržitelným způsobem.

https://prosyn.org/lFh51zscs