0

Pákistán po Bhuttové

Atentát na bývalou premiérku Benazir Bhuttovou vyšrouboval pákistánský chaos do nových výšin. Jako šéfka nejpopulárnější politické strany v zemi Bhuttová do značné míry překračovala etnické a sektářské dělení Pákistánu. Její říjnový návrat z exilu byl vnímán jako krok ke zmírnění nebezpečného rozdrobení země; její vražda obrací tyto naděje vniveč. Prezident Parvíz Mušaraf musí podniknout bezodkladné kroky – z nichž nejdůležitějším je vytvoření vlády národní jednoty –, aby zabránil rozpadu Pákistánu ve švech.

Rozhodnutím, že se její Pákistánská lidová strana zúčastní lednových parlamentních voleb, hodila Bhuttová Mušarafovi záchranný kruh. Prezident se totiž musel potýkat s četnými povstáními, celostátní teroristickou hrozbou a vlastní minimální legitimitou. On i jeho stoupenci ve Washingtonu doufali, že účast stran hlavního politického proudu ve volbách ukončí pákistánskou vládní krizi a zajistí podporu obyvatel rozhodujícímu střetu s Talibanem a al-Káidou.

Nyní je však pravděpodobné, že volby budou odloženy. Pokud by se stabilita Pákistánu nadále zhoršovala, bude možná Mušaraf nucen znovu vyhlásit výjimečný stav, jak to udělal v listopadu. Již nyní přicházejí zprávy o násilnostech po celém Pákistánu. Multietnická metropole Karáčí by mohla upadnout v naprostý chaos. V 90. letech si tam násilnosti mezi příznivci strany Bhuttové a místní etnické strany – dnes stojící za Mušarafem – vyžádaly tisíce životů.

Za těchto okolností by vyhlášení výjimečného stavu mohlo být oprávněné. Vzhledem k Mušarafově absenci legitimity by však takový krok dále rozlítil stoupence Bhuttové, jejichž „moc v ulicích“ držela Bhuttová od října na uzdě. To by mohlo vytvořit podmínky pro násilný střet mezi pákistánskými masami a Mušarafovým režimem.