Jim Meehan

Má se Izrael přiznat k jaderné bombě?

TEL AVIV – Vize prezidenta Baracka Obamy o světě bez jaderných zbraní a nedávno jím podepsaná dohoda s Ruskem, která má snížit jaderný arzenál obou zemí, posílily jeho morální i politické vedení. Jaký dopad však bude mít jeho tažení proti šíření jaderných zbraní na Izrael, jenž je všeobecně pokládán za šestý jaderný stát na světě a prozatím jediný na Blízkém východě?

Nedávná výzva náměstkyně americké ministryně zahraničí Rose Gottemoellerové, aby se Izrael připojil ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), podle níž by musel deklarovat svůj jaderný arzenál a poté se ho vzdát, vyvolala obavy, že americký diplomatický deštník nad jaderným statusem Izraele spěje ke konci. Z pohledu Izraelců to vypadá, že pokud jde o jaderné zbraně, budou USA ke všem státům přistupovat stejně. Izrael se zejména obává, že Obama by mohl být ochoten řešit jaderné ambice Íránu tím, že položí rovnítko mezi nimi a jaderným statusem Izraele.

Intelektuální základy tohoto nového amerického postoje položili Henry Kissinger, Sam Nunn, George Schultz a William Perry ve slavném článku s názvem „Vstříc bezjadernému světu“. Článek vyzýval jaderné mocnosti světa, aby šly příkladem a dramaticky snížily své jaderné arzenály, a současně byl voláním po rovnosti států v jaderné sféře.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/O1GrtqL/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.