Jim Meehan

Má se Izrael přiznat k jaderné bombě?

TEL AVIV – Vize prezidenta Baracka Obamy o světě bez jaderných zbraní a nedávno jím podepsaná dohoda s Ruskem, která má snížit jaderný arzenál obou zemí, posílily jeho morální i politické vedení. Jaký dopad však bude mít jeho tažení proti šíření jaderných zbraní na Izrael, jenž je všeobecně pokládán za šestý jaderný stát na světě a prozatím jediný na Blízkém východě?

Nedávná výzva náměstkyně americké ministryně zahraničí Rose Gottemoellerové, aby se Izrael připojil ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), podle níž by musel deklarovat svůj jaderný arzenál a poté se ho vzdát, vyvolala obavy, že americký diplomatický deštník nad jaderným statusem Izraele spěje ke konci. Z pohledu Izraelců to vypadá, že pokud jde o jaderné zbraně, budou USA ke všem státům přistupovat stejně. Izrael se zejména obává, že Obama by mohl být ochoten řešit jaderné ambice Íránu tím, že položí rovnítko mezi nimi a jaderným statusem Izraele.

Intelektuální základy tohoto nového amerického postoje položili Henry Kissinger, Sam Nunn, George Schultz a William Perry ve slavném článku s názvem „Vstříc bezjadernému světu“. Článek vyzýval jaderné mocnosti světa, aby šly příkladem a dramaticky snížily své jaderné arzenály, a současně byl voláním po rovnosti států v jaderné sféře.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/O1GrtqL/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.