0

Naše nízkouhlíková budoucnost

LONDÝN – Konference Organizace spojených národů o klimatických změnách, která se má konat v prosinci v Kodani, by měla přinést vyvrcholení dvouletých mezinárodních jednání o nové globální smlouvě, jejímž cílem je řešit příčiny a následky emisí skleníkových plynů.

Globální úmluva o klimatických změnách je naléhavě zapotřebí. Koncentrace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře dosáhly hodnoty 435 ppm (částic na milion) ekvivalentu CO2, oproti přibližně 280 ppm před industrializací v devatenáctém století.

Budeme-li beze změny pokračovat v emisních činnostech, jako je spalování fosilních paliv nebo kácení pralesů, mohly by koncentrace dosáhnout do konce století 750 ppm. V takovém případě bude pravděpodobný vzestup globální průměrné teploty oproti době před průmyslovou revolucí činit 5˚C nebo i více.

Naposledy panovala na zeměkouli takto vysoká teplota před více než 30 miliony let. Lidský druh, který neexistuje déle než 200 000 let, by se musel vyrovnávat s nepříznivějším fyzikálním prostředím, než jaké kdy zažil. Záplavy a sucha by se zintenzivnily a hladina moří by se na celém světě zvýšila o několik metrů, což by vážně narušilo lidské životy i živobytí a zapříčinilo mohutné přesuny obyvatelstva s nevyhnutelnými konflikty po celém světě. Některé části světa by se ocitly pod vodou, z jiných by se staly pouště.