TORONTO – O „budoucnosti práce“ už bylo napsáno hodně a ledacos z toho je ponuré čtení. Studie za studií předpovídá, že automatizace převrátí celá odvětví vzhůru nohama a ponechá miliony bez zaměstnání. Studie z roku 2013 od dvou oxfordských profesorů dokonce nadnesla, že ve Spojených státech by stroje během „dekády či dvou“ mohly nahradit 47 % pracovních míst.
Podobné závěry jsou živnou půdou představy, že budoucnost nevyhnutelně přijde bez práce. K tomuto náhledu se však kloní především podnikový sektor a podporují jej negativní trendy v takzvané zakázkové ekonomice; pracující a odbory se do rozpravy dosud zapojili jen málo. Kdyby se to změnilo, budoucnost práce by mohla vypadat úplně jinak.
Prognózy vlivu automatizace na zaměstnanost zkreslují tři rozšířené předpoklady. K ochraně práv pracujících a změně fatalistické dějové linie převládající představy je podstatné pojmenovat každý z nich.
TORONTO – O „budoucnosti práce“ už bylo napsáno hodně a ledacos z toho je ponuré čtení. Studie za studií předpovídá, že automatizace převrátí celá odvětví vzhůru nohama a ponechá miliony bez zaměstnání. Studie z roku 2013 od dvou oxfordských profesorů dokonce nadnesla, že ve Spojených státech by stroje během „dekády či dvou“ mohly nahradit 47 % pracovních míst.
Podobné závěry jsou živnou půdou představy, že budoucnost nevyhnutelně přijde bez práce. K tomuto náhledu se však kloní především podnikový sektor a podporují jej negativní trendy v takzvané zakázkové ekonomice; pracující a odbory se do rozpravy dosud zapojili jen málo. Kdyby se to změnilo, budoucnost práce by mohla vypadat úplně jinak.
Prognózy vlivu automatizace na zaměstnanost zkreslují tři rozšířené předpoklady. K ochraně práv pracujících a změně fatalistické dějové linie převládající představy je podstatné pojmenovat každý z nich.