0

Přežijí jen slabí

TOKIO – Riziko globálních měnových a obchodních válek se vyostřuje, jelikož většina ekonomik dnes uskutečňuje konkurenční devalvace. Všichni hrají hru, v níž někteří musí prohrát.

Dnešní tenze vycházejí z paralýzy, jež postihla snahu o návrat do globální rovnováhy. Země s příliš vysokými výdaji, například Spojené státy a další „anglosaské“ ekonomiky, které se opíraly o příliš dlouhou dluhovou páku a hospodařily s deficity běžného účtu, teď musí více šetřit a méně utrácet za domácí poptávku. Pro zachování růstu potřebují nominální a reálnou devalvaci své měny, aby se snížil jejich obchodní deficit. Země, které přespříliš šetří a hospodařily s přebytky běžného účtu, například Čína, Japonsko a Německo, se však nominálnímu zhodnocování svých měn vzpírají. Vyšší směnný kurz by snížil jejich přebytky běžného účtu, protože nejsou schopné nebo ochotné snížit své úspory a zachovat si růst prostřednictvím vyšších výdajů za domácí spotřebu.

V eurozóně problém ještě zhoršuje skutečnost, že Německo, vybavené rozsáhlými přebytky, dokáže se silným eurem žít, kdežto země PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko) nikoliv. Právě naopak, se svými rozsáhlými externími schodky PIIGS potřebují strmou devalvaci, aby oživily růst, zatímco zavádějí bolestivé fiskální a další strukturální reformy.

Svět, v němž nadměrně utrácející země potřebují snížit domácí poptávku a povzbudit čisté vývozy, kdežto přespříliš spořivé země neprojevují ochotu snížit svou závislost na exportem taženém růstu, charakterizují měnové tlaky, které nakonec musí dojít až do bodu varu. Kromě eurozóny potřebují slabší měnu USA, Japonsko a Velká Británie. Dokonce i Švýcarsko intervenuje, aby oslabilo frank.