0

Jedna krize, jeden svět

ŽENEVA – Jak se světem šíří recese, globální výrobní sítě, které se vyvinuly zároveň s globalizací světového hospodářství, se staly zdrojem propouštění a ztrát zaměstnání. Odkládání nákupů nových zimních kabátů ve Spojených státech znamená úbytek pracovních míst v Polsku nebo Číně. Tyto úbytky se pak zase projevují sníženou poptávkou po amerických a německých obráběcích strojích.

Nezaměstnanost a poklesy prodejů zase skrze zpětnou vazbu vyvolávají nové ztráty v úvěrových portfoliích bank, což dále oslabuje vysílený finanční sektor. V důsledku toho se šíří nervozita, beznaděj a zlost a finanční krize se stává krizí hospodářskou a lidskou. Kdyby se ji nepodařilo dostat pod kontrolu, mohla by přerůst v krizi bezpečnostní.

Snaha zachránit finanční sektor neuspěje bez podpory oživení v oblasti podniků, pracovních míst a kupní síly domácností. Potřebujeme rozsáhlý celosvětový fiskální stimul, který vyváží upadající soukromou poptávku.

Nakolik je ta která země schopná jednat, závisí na její zadluženosti, devizových rezervách a deficitu běžného účtu. Německo a Čína mohou udělat víc než ostatní. USA mohou vykonat hodně, zčásti kvůli postavení dolaru coby hlavní mezinárodní rezervní měny. Nízké úrokové sazby znamenají, že dluhové břemeno, jež další veřejné půjčky vytvoří, může zůstat ve zvládnutelných mezích.