Jedna velká unie

PAŘÍŽ – Nejčerstvějším lékem předkládaným jako řešení dlouhotrvající krize eura se v posledních několika týdnech stala myšlenka vytvoření evropské bankovní unie. Ať už jsou však přínosy bankovní unie jakékoli – a je jich celá řada –, návrhy na její založení vyvolávají víc otázek, než v současnosti dokážeme zodpovědět.

Motivace těch, kdo bankovní unii prosazují, se markantně liší. Někteří, zejména na jihu Evropy, ji považují za prostředek přesunutí břemene podpory tamějších bank na ty, kdo mají plnější kapsy. Jiní, hlavně v řadách bruselské eurokracie, ji pokládají za další velký krok při budování evropského superstátu. Teologové z Evropské komise, opření o náznak z posvátného odkazu Římské smlouvy na „stále užší svazek“, pohlížejí na každou krizi jako na příležitost k prosazování své federalistické agendy.

Evropská centrální banka se projevila přemýšlivěji, leč s nemenším nadšením, když prohlásila, že bankovní unie by měla mít tři cíle. Zaprvé, silnější dohled napříč eurozónou by měl posílit finanční integraci, „zmírnit makroekonomické nevyváženosti“ a zlepšit provádění měnové politiky. Jak by společný unijní kontrolor řešil problém nevyvážeností, se sice nevysvětluje, ale je to zajisté úctyhodná meta.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/SOAkdsx/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.