Soud nad Draghiho opcí

CAMBRIDGE – V létě roku 2012 se guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi zavázal, že „udělá všechno, co bude třeba“, aby zachránil euro – včetně nákupu „neomezeného“ množství dluhopisů vydaných vládami zasaženými krizí. Tento tah, jenž vešel ve známost jako „Draghiho put opce“, téměř okamžitě snížil náklady na půjčky pro Španělsko a Itálii a sklidil všeobecné uznání jako krok, který vytáhl eurozónu od okraje propasti – aniž se kdy musely použít takzvané „přímé měnové transakce“ (OMT).

Možná to zní jako ohromující úspěch: už pouhé ohlášení plánu OMT stačilo k ukončení existenční krize měnové unie. Podle německého ústavního soudu však tato politika porušuje unijní smlouvy – příslušný nález nyní přezkoumává Soudní dvůr Evropské unie. Jeho rozhodnutí výrazně ovlivní budoucnost eurozóny, neboť bude definovat, jakou – pokud vůbec nějakou – má ECB pravomoc intervenovat v případě dluhové krize.

Přesto současná debata o OMT zásadním způsobem opomíjí podstatu věci. Místo aby se představitelé EU ptali, zda mandát ECB umožňuje bance intervenovat v případě dluhové krize, měli by si klást otázku, zda by to tento mandát umožňovat měl.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/7BgwPWh/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.