12

Olympijská ekonomie

LONDÝN – Když svět zasáhla v nedávných týdnech olympijská mánie, vyvolala v pořadatelské Velké Británii nevídané projevy veřejné rozjásanosti. Úspěchy „Týmu GB“ rozvířily vlnu vlasteneckého nadšení, ne nepodobného vítězství ve válce. Británie se v počtu zlatých medailí umístila na třetí příčce za Spojenými státy a Čínou, což jsou mnohem větší země, ale před Ruskem, které tradičně soupeří o první místo s Amerikou.

Jaké je tedy tajemství olympijského úspěchu? Právě proto, že zisk medailí poskytuje lidem takovou satisfakci, stal se předmětem vědeckého zkoumání a národního snažení. Před olympiádou v roce 2012 zkombinoval deník Financial Times čtyři ekonomické modely a vytvořil z nich následující „konsensuální“ prognózu počtu zlatých medailí (skutečné výsledky jsou uvedeny v závorce): 1. Spojené státy 39 (44); 2. Čína 37 (38); 3. Velká Británie 24 (28); 4. Rusko 12 (21); 5. Jižní Korea 12 (13) a 6. Německo 9 (11). Pořadí zisku zlatých medailí i celkové medailové umístění (zlatá, stříbrná a bronzová) se ve všech případech podařilo předpovědět správně.

Nejpozoruhodnějším zjištěním je skutečnost, že počet medailí lze s obrovskou přesností předpovědět na základě čtyř základních proměnných: počtu obyvatel, HDP na obyvatele, předchozích výkonů a statusu hostitelské země. Všechno ostatní – různé tréninkové struktury, lepší vybavení a tak dále – je víceméně šum.

Vliv počtu obyvatel a HDP je zjevný: vysoký počet obyvatel zvyšuje pravděpodobnost, že určitá země bude mít sportovce s přirozeným talentem získávat medaile, a vysoký HDP znamená, že daná země bude mít dost peněz na investice do infrastruktury a tréninku potřebného k rozvoji budoucích medailistů.