28

Ceny ropy a globální růst

CAMBRIDGE – Jedno z největších ekonomických překvapení roku 2015 spočívá v tom, že se ohromující propad globálních cen ropy nestal větší vzpruhou pro globální růst. Navzdory kolapsu cen, z více než 115 dolarů za barel v červnu 2014 na 45 dolarů na konci listopadu 2015, většina makroekonomických modelů naznačuje, že vliv na globální růst byl menší, než se očekávalo – snad ve výši 0,5 % globálního HDP.

Dobrou zprávou je, že tento vítaný, byť skrovný účinek na růst v roce 2016 pravděpodobně neopadne. Špatnou zprávou je, že nízké ceny vyvinou ještě větší nápor na přední země vyvážející ropu.

Nynější snížení cen ropy je na stejné úrovni jako propad tažený nabídkou v letech 1985-1986, kdy se členové OPEC (čti Saúdská Arábie) rozhodli zvrátit omezení dodávek, aby získali zpět podíl na trhu. Je také srovnatelné se zhroucením cen vyvolaným poptávkou v letech 2008-2009, po globální finanční krizi. Jestliže propad cen ropy vyvolávají faktory poptávky, významné kladné dopady by člověk nečekal; cena ropy je spíš automatický stabilizátor než exogenní síla pohánějící globální ekonomiku. Na druhou stranu, nabídkové šoky by měly mít podstatný pozitivní dopad.

Přestože rozbor šoku cen ropy v letech 2014-2015 není tak přímočarý jako u předchozích dvou epizod, zdá se, že hnací síly se rovnoměrně rozdělují mezi faktory poptávky a nabídky. Zpomalující Čína, která svou rovnováhu posouvá k domácí spotřebě, jistě tlumí všechny globální komoditní ceny; ostatně také indexy kovů v roce 2015 strmě padaly. (Například ceny zlata, které na konci listopadu dosahovaly 1050 dolarů za unci, se výrazně vychýlily od svého maxima ve výši 1890 dolarů ze září 2011 a ceny mědi se od roku 2011 propadly téměř stejně.)