Nespoutaná obezita

Cizince, kteří přijedou do Spojených států, často zaráží všudypřítomné známky obezity. A v Evropě někdejší karikaturu škaredého a hlučného Američana vystřídala karikatura vypaseného amerického turisty. Procento Američanů, kteří trpí obezitou, se z 12 procent v roce 1991 zvýšilo do roku 1998 na celých 18 procent. Další nezanedbatelný zlomek americké populace sice nespadá do formální definice obezity, ale je vysoko nad úrovní zdravé hmotnosti. Podle norem Světové zdravotnické organizace má celá polovina Američanů nadváhu nebo je vysloveně obézních (viz box). Také obezita u dětí narůstá nebezpečně rychle. Tato „epidemie“ obezity je nicméně globální a zasahuje také mnohé východoevropské a rozvojové země. Počet osob trpících nadváhou nebo obezitou v Mexiku, Kuvajtu a v částech Jižní Afriky jsou podobné či dokonce vyšší než v USA. Podle průzkumů je v Rusku obézních 30 až 35 procent žen a 10 až 15 procent mužů, na území bývalého východního Německa pak 20 až 30 procent žen a 15 až 20 procent mužů. S tím, jak se obezita rozšiřovala, měnil se její charakter. Obezita už dnes není výsadou bohatých, nýbrž především neduhem chudých. V bohatých zemích je dnes výskyt obezity dvakrát až třikrát pravděpodobnější u osob s nižším vzděláním. Zdravotní následky a výdaje na léčbu komplikací způsobených obezitou a nadváhou jsou obrovské. V Americe má nadbytečný tělní tuk na svědomí celých 90 procent případů dospělé cukrovky, zhruba jednu třetinu infarktů, napomáhá vzniku několika vážných forem rakoviny, artritidy, šedého zákalu a vůbec snižuje kvalitu života. Je na pováženou, že diabetes, kterým v minulosti trpěli dospělí až v pozdějším věku, se dnes běžně vyskytuje u dospívající mládeže. I když náchylnost k obezitě máme v genech, nelze její tak masivní nárůst během poměrně krátké doby vysvětlit genetickými faktory. Lidé v podstatě přibírají na váze tehdy, pokud klesá jejich fyzická aktivita nebo se zvyšuje jejich kalorický příjem. Epidemie obezity by nás proto vlastně neměla nijak překvapovat, neboť náš soudobý životní styl jí skýtá skvělé podmínky k šíření. Pohodlné způsoby dopravy a sedavá zaměstnání dramaticky snížily tělesnou činnost lidí na celém světě. Osmdesát procent populace naší planety má přístup k uspokojivé stravě. To je obrovský úspěch, ale na druhé straně i malé množství jídla nad onu nezbytně nutnou hranici může během několika let vést k nadváze a obezitě. Příležitostí k jídlu je dnes mnohem více než kdy dříve – vzpomeňte si na všechny ty stánky s jídlem, kolem kterých denně projdete – a člověk, který si od přírody rád dopřává, těmto pokušením jen velmi těžko odolává. Co s tím? Nejprve si musíme uvědomit, že obezita není důsledkem jezení tučných jídel. Dnes jíme mnohem méně tučného, a přesto je obézních lidí mnohem více než kdy v minulosti. Lékařské pokusy dokázaly, že tuky i sacharidy mají na vznik tělesného tuku podobný účinek. Všechny ty módní beztukové a sacharidové diety jsou tím pádem předem odsouzeny k neúspěchu. Na chudém městském obyvatelstvu rozvojových zemí pak bylo zjištěno, že obezitě se daří především u lidí s omezenou fyzickou aktivitou, jejichž strava se skládá z vysokého obsahu škrobů. Lze nějak s obezitou bojovat? Mnoho lidí sní o zázračné pilulce, ale skutečně bezpečný a účinný lék zatím neexistuje. Místo toho bychom si měli uvědomit, že obezita je důsledkem sociálních změn: urbanizace, sedavý život a konzumace masově vyráběných vysoce kalorických jídel. Zjednodušeně lze říci, že kdyby každý člověk pravidelně cvičil a dával si pozor na příjem kalorií, bylo by obezity jako šafránu. Ale protože se nedostatek pohybu a přejídání staly nedílnou součástí našeho životního stylu, stojí lidé, kteří mají zájem na této neblahé situaci něco změnit, před mnoha problémy. Účinná strategie pro boj s epidemií obezity vyžaduje iniciativu jak jednotlivců, tak institucí, a její součástí mohou být i následující návrhy: · Odborníci na zdravou výživu musí poskytovat kvalitnější informace a zpřístupnit je všem bez rozdílu; · Poskytovatelé zdravotní péče musí pacienty lépe informovat o důležitosti minimalizace váhových přírůstků; · Školy a firmy mohou vyžadovat každodenní fyzickou aktivitu, podávat zdravá jídla a do běžné výuky zavádět zdravotní výchovu; · Rodiče mohou omezit sledování televize, přestat kupovat sladké limonády, projevovat dětem lásku jinak než kalorickými sladkostmi a být dětem příkladem ve zdravé výživě; · Místní úřady by mohly budovat pěší zóny, cyklistické stezky a rekreační objekty pro občany. Je s podivem, že na jedné straně vynakládáme obrovské částky na léčbu chorob a zdravotních komplikací spojených s nadváhou, ale na druhé straně jen neradi investujeme, byť skromně, do strategií, které mohou vyřešit příčinu. Chceme-li epidemii obezity zastavit, musí se tento přístup změnit. V rozvojových zemích jsou preventivní strategie obzvlášť důležité. Podle demografických údajů Organizace spojených národů nás bude na světě za třicet let o dvě miliardy více. Nejvíce lidí přibude v chudých městských oblastech rozvojových zemí, tedy v místech, kde dnes zaznamenáváme nejvyšší výskyt obezity a kde je obtížné zabezpečit nákladnou lékařskou péči. Tato velkoměsta dále rostou, ale bohužel se nemyslí na bezpečná místa pro rekreaci a sportovní vyžití. Taková zařízení nejsou nijak nákladná, uvažuje-li se o nich už při projektování nových ulic a čtvrtí, ale mnohem dráž vyjdou, pokud se musí budovat v dokončené zástavbě. V územních rozhodnutích by se na tuto vybavenost rozhodně nemělo zapomínat. Může fungovat prevence? Pravda je, že lidé, kteří si zvykli cvičit a naučili se vyhýbat nadměrnému přísunu kalorií, dokáží svou váhu kontrolovat. Přesun břemene obezity z bohaté populace na populaci chudou je důkazem toho, že jednou z nejdůležitějších zbraní pro boj s obezitou je vzdělání. Příkladem boje s obezitou mohou také být některé země jako celek, například Holandsko či skandinávské země, kde se při plánování měst pamatuje na cyklisty a chodce. Epidemii obezity tedy lze potlačit, jen je třeba chtít. CO JE TO OBEZITA? Obezita spočívá v tvorbě přebytečného tělního tuku, který je však obtížné měřit. Pro určení míry obezity se proto používá tzv. index tělesné hmoty (Body Mass Index, BMI), který se počítá jako tělesná hmotnost dělená tělesnou výškou umocněnou na druhou. Světová zdravotnická organizace pak obezitu definuje jako BMI vyšší než 30. Nadváha je definována BMI v rozmezí 25 až 29,9. Ve srovnání s obezitou jsou u nadváhy rizika vzniku diabetu, srdečních chorob a některých druhů rakoviny menší, ale přesto nezanedbatelná.
http://prosyn.org/6oko1G7/cs;
  1. Television sets showing a news report on Xi Jinping's speech Anthony Wallace/Getty Images

    Empowering China’s New Miracle Workers

    China’s success in the next five years will depend largely on how well the government manages the tensions underlying its complex agenda. In particular, China’s leaders will need to balance a muscular Communist Party, setting standards and protecting the public interest, with an empowered market, driving the economy into the future.

  2. United States Supreme Court Hisham Ibrahim/Getty Images

    The Sovereignty that Really Matters

    The preference of some countries to isolate themselves within their borders is anachronistic and self-defeating, but it would be a serious mistake for others, fearing contagion, to respond by imposing strict isolation. Even in states that have succumbed to reductionist discourses, much of the population has not.

  3.  The price of Euro and US dollars Daniel Leal Olivas/Getty Images

    Resurrecting Creditor Adjustment

    When the Bretton Woods Agreement was hashed out in 1944, it was agreed that countries with current-account deficits should be able to limit temporarily purchases of goods from countries running surpluses. In the ensuing 73 years, the so-called "scarce-currency clause" has been largely forgotten; but it may be time to bring it back.

  4. Leaders of the Russian Revolution in Red Square Keystone France/Getty Images

    Trump’s Republican Collaborators

    Republican leaders have a choice: they can either continue to collaborate with President Donald Trump, thereby courting disaster, or they can renounce him, finally putting their country’s democracy ahead of loyalty to their party tribe. They are hardly the first politicians to face such a decision.

  5. Angela Merkel, Theresa May and Emmanuel Macron John Thys/Getty Images

    How Money Could Unblock the Brexit Talks

    With talks on the UK's withdrawal from the EU stalled, negotiators should shift to the temporary “transition” Prime Minister Theresa May officially requested last month. Above all, the negotiators should focus immediately on the British budget contributions that will be required to make an orderly transition possible.

  6. Ksenia Sobchak Mladlen Antonov/Getty Images

    Is Vladimir Putin Losing His Grip?

    In recent decades, as President Vladimir Putin has entrenched his authority, Russia has seemed to be moving backward socially and economically. But while the Kremlin knows that it must reverse this trajectory, genuine reform would be incompatible with the kleptocratic character of Putin’s regime.

  7. Right-wing parties hold conference Thomas Lohnes/Getty Images

    Rage Against the Elites

    • With the advantage of hindsight, four recent books bring to bear diverse perspectives on the West’s current populist moment. 
    • Taken together, they help us to understand what that moment is and how it arrived, while reminding us that history is contingent, not inevitable


    Global Bookmark

    Distinguished thinkers review the world’s most important new books on politics, economics, and international affairs.

  8. Treasury Secretary Steven Mnuchin Bill Clark/Getty Images

    Don’t Bank on Bankruptcy for Banks

    As a part of their efforts to roll back the 2010 Dodd-Frank Act, congressional Republicans have approved a measure that would have courts, rather than regulators, oversee megabank bankruptcies. It is now up to the Trump administration to decide if it wants to set the stage for a repeat of the Lehman Brothers collapse in 2008.